Nález Ústavního soudu (ÚS), který ruší způsob volby orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, podle prezidenta jejich svazu Ladislava Friedricha nemá vliv na současné dozorčí a správní rady včetně vedení pojišťoven. Zrušení zákona podle něj nepůsobí retrospektivně, orgány byly zvoleny ještě před rozhodnutím soudu. Podle právníka Ondřeje Dostála, který je spoluautorem ústavní stížnosti, jsou ale od října orgány zaměstnaneckých pojišťoven nelegitimní.
„Chod zdravotních pojišťoven se od 1. října nijak nezmění, nadále budou fungovat orgány, které byly zvoleny podle dosavadní právní úpravy, a to až do doby, dokud neuplyne funkční období jejich členů,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Podle zákona o ústavním soudu práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena. Z toho plyne, že členové orgánů mohou dokončit své funkční období na základě volby, která se uskutečnila za stávající právní úpravy, dodala mluvčí.
Podobně muselo ministerstvo novelizovat po zrušení ÚS také úhrady zdravotnických prostředků. ÚS se zabývá také úhradovou vyhláškou, podle níž se každý rok úhrady péče rozdělují.
Ministerstvo dostalo čas do konce září, aby nechalo schválit novelu zákona o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. „Vzhledem k tomu, že Parlament již projednává návrh nové právní úpravy a v nejbližší době nekončí žádné členské zaměstnanecké zdravotní pojišťovně řádné volební období, nepovažujeme současný stav za problém,“ uvedl Friedrich. Jako první by podle nových pravidel měly být v listopadu 2020 voleny orgány Vojenské zdravotní pojišťovny.
Podle Dostála ale budou členové správních rad pojišťoven ve svých funkcích od úterý nelegitimně. „Podle mého názoru tyto správní rady ztratí k tomuto datu oprávnění konat. A protože správní rada volí a odvolává ředitele pojišťovny, tak od 1. října ztratí i tito ředitelé mandát rozhodovat o penězích pojištěnců,“ uvedl v tiskové zprávě.
„Ředitelé zaměstnaneckých pojišťoven byli řádně jmenováni správní radou podle dosavadní právní úpravy. Budou tedy standardně oprávněni jednat za zdravotní pojišťovnu a tudíž ani jimi podepsané smlouvy nebudou z důvodu změny právní úpravy napadnutelné,“ reagovala mluvčí ministerstva.
Třetina členů patnáctičlenné správní rady je jmenována vládou, deset je voleno. Právo volit mají v současné době zaměstnavatelé, kteří pojišťovně odvádějí aspoň 0,5 procenta ročního vybraného pojistného. Podle návrhu připraveného ministerstvem zdravotnictví, který v dubnu schválila vláda a čeká na projednání ve Sněmovně, má stačit 0,4 procenta a zaměstnavatelé se mohou pro dosažení této hranice i sdružovat. Pro kandidaturu bude potřeba podpora 50 pojištěnců.
Nynější systém obsazování orgánů pojišťoven napadla skupina senátorů, podle nich zvýhodňuje při tvorbě správních rad velké podniky. ÚS dospěl k závěru, že současný způsob voleb vytváří nerovnost mezi pojištěnci a je výhodný pro velké zaměstnavatele. Ministerstvo zdravotnictví navrhlo, aby členy rad mohl volit širší okruh subjektů než nyní.
Do veřejného zdravotního pojištění letos bude zaměstnavateli, podnikateli, zaměstnanci a státem odvedeno přes 320 miliard korun. Přes 190 miliard spravuje největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), které se ústavní stížnost netýkala. VZP má asi 5,9 milionu klientů, druhá Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR má přes 1,3 milionu, třetí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna má 1,2 milionu. Dál v ČR působí Oborová zdravotní pojišťovna, Vojenská zdravotní pojišťovna, RBP (dříve Revírní bratrská pokladna) a Zdravotní pojišťovna zaměstnanců Škoda.
1.10.2019zdroj: ČTK
