Pracovníky, kteří skončí po návratu z Itálie od soboty v nařízené karanténě, musí zaměstnavatelé v práci omluvit. Za dobu dvoutýdenní izolace firmy či instituce zaměstnancům poskytnou 60 procent základu jejich průměrného výdělku. Nárok na náhradu odměny mají i lidé, kteří pracují na dohodu. Vyplývá to ze zákoníku práce a dalších norem.
Ministerstvo zdravotnictví nařídilo jako prevenci před šířením nákazy novým koronavirem dvoutýdenní izolaci všem lidem z Česka, kteří se od soboty budou vracet z Itálie. Bezprostředně po návratu musí telefonicky, e-mailem či přes mobilní aplikace informovat svého praktika. Ten je musí poslat na 14 dní do karantény. Pokud lidé nejsou u praktika zaregistrováni, tak se musí ozvat jakémukoliv praktikovi. „Neprodlená realizace tohoto opatření je nezbytná vzhledem k očekávanému návratu až několika desítek tisíc osob z Italské republiky,“ uvedlo ministerstvo.
Karanténa patří podle zákoníku mezi překážky v práci. Stejně jako u nemoci v ní za první dva týdny vyplácí náhradu výdělku zaměstnavatel. Poskytuje pracovníkovi 60 procent základu jeho průměrné mzdy či platu. Platí pracovní dny či svátky, kdy by člověk pracoval. Kdyby karanténa trvala déle než dva týdny, zaměstnancům s nemocenským pojištěním by začala pak posílat nemocenskou sociální správa. Živnostníci by nemocenskou při delší karanténě dostali, pokud si platí nemocenské odvody.
Nárok na náhradu odměny mají v prvních dvou týdnech karantény i lidé, kteří pracují na dohodu. Při stanovení částky se vychází z rozvržení týdenní pracovní doby, které zaměstnavatel předem v dohodě určil.
Pokud by v karanténě skončili po školní cestě do Itálie školáci do deseti let, může s nimi zůstat rodič doma. Zaměstnavatel ho musí v práci omluvit. Pracovník má pak nárok na ošetřovné. I to činí 60 procent základu příjmu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval zaměstnavatele, aby zaměstnancům případně vyšli vstříc a umožnili jim práci z domova, pokud je to možné. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly mají pracovníci možnost domluvit se se zaměstnavatelem na pracovním režimu. „Pokud se nedohodne se zaměstnavatelem, tak mu praktický lékař vystaví na dálku neschopenku (kvůli karanténě),“ uvedl Prymula. Podotkl, že při práci z domova by lidé měli plný výdělek, ne jen tři pětiny základu.
Podle mimořádného nařízení ale musí lidé lékaře informovat bezprostředně po návratu z Itálie, ten je musí do karantény poslat. Při tom vystavuje e-neschopenku. Pracovat po jejím vypsání v pracovní neschopnosti ale podle předpisů není možné.
Podle Prymuly mohou firmy či instituce vyjít pracovníkům vstříc a mohou je nechat doma kvůli překážce na své straně, aby bránily šíření nemoci. Pak mají zaměstnanci nárok na svůj průměrný výdělek.
Zaměstnanci v karanténě musí dodržovat stanovená pravidla. Musí být v izolaci na daném místě, a to třeba doma. Firmy to mohou zkontrolovat. Pokud by lidé ustanovení porušili, nemuseli by peníze od zaměstnavatele dostat.
7.3.2020zdroj: ČTK
