Záměnu léku za levnější musí při biologické léčbě podle odborníků vždy odsouhlasit pacient. Zásadní je ji nemocnému správně vysvětlit. Podle pojišťoven celkové náklady na biologickou léčbu dál rostou, kopie léků vyráběné jinými firmami po skončení patentů ale umožnily, že léčbu dostane více lidí. Od roku 2008 do loňska se ušetřilo 1,5 miliardy. Informace zazněly na tiskové konferenci k odborné konferenci Biosimilars.
V Česku se biologické léky vyrobené z živých buněk objevily kolem roku 2000. Mohou je předepisovat jen vybraná nemocniční centra, která mají se zdravotními pojišťovnami speciální smlouvu. Tyto léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Biologická léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.
Pacientům, kterým je lék vyměněn bez správného pochopení, může dojít k takzvanému nocebo efektu, opaku placeba. Lék, o němž je pacient přesvědčený, že je kvůli nižší ceně méně účinný, na pacienta hůře působí. „Velmi důležitým faktorem je vyhradit si na pacienta dostatek času, aby bylo možné podat přesné a srozumitelné informace,“ uvedl ředitele Revmatologického ústavu Praha Karel Pavelka.
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla mají vliv na přijetí léku pacientem i barva tablety nebo vzhled krabičky. „Někdy může neúčinnost léku či výskyt nežádoucích účinků způsobit i četba příbalového letáku,“ dodal.
Při vstupu kopie léku, takzvaného biosimilars, na trh se obvykle snižuje asi o 30 procent i cena originálu. Podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by byly náklady na léky vyšší o 1,5 miliardy korun, pokud by nedocházelo k hloubkovým revizím. Při nich SÚKL znovu posoudí léky v celé skupině a stanoví jejich maximální ceny a úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
„V podpůrné léčbě v onkologii se díky tomu stala biologická léčba rutinní záležitostí a u revmatoidní artritidy byla výrazně rozšířená dostupnost,“ dodal výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl.
Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která hradí péči za asi 59 procent Čechů, Davida Šmehlíka umožňují neoriginální biologická léčiva za stejný objem peněz léčit více pacientů. Zatímco v roce 2011 vydala pojišťovna 19,1 miliardy korun na léčbu 5600 pacientů, loni bylo za 38,8 miliardy léčeno přes 10.600 lidí. Pouze u metabolických onemocnění celkové náklady VZP mezi roky 2014 a 2017 klesly, náklady u nádorů a rakoviny krve začaly klesat v roce 2016.
Výrobci originálních léčiv upozorňují, že vyrobit stejnou účinnou molekulu není tak jednoduché jako stejnou chemickou látku. Vadí jim také, že výrobci biosimilars nemusí znovu projít některými fázemi výzkumu a testování, což jim snižuje náklady na výrobu. Sporné je také rozšiřování předepisování léků i na jiné diagnózy nebo záměna jednoho biosimilárního léku za jiný.
1.3.2019zdroj: ČTK
