Za většinu zdravotních problémů z potravin podle ministerstva zemědělství (MZe) může špatné zacházení spotřebitelů. Zbytky pesticidů, tedy látek k hubení chorob rostlin a plevele, v potravinách podle něj velký problém nejsou, protože jsou přísně kontrolované. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Potravinářské komory.
„Většina onemocnění není z potravin, jak je koupíte, ale z toho, jak s nimi zacházejí, vaří, chladí a skladují spotřebitelé. A ne vždy jsou si spotřebitelé ochotní přiznat, že to vzniklo u nich doma,“ uvedla ředitelka odboru bezpečnosti potravin MZe Jitka Götzová.
Na státní úrovni se bezpečnostní potravin zabývají zejména ministerstvo zemědělství a ministerstvo zdravotnictví, ze státních orgánů pak Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a orgány ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví, tedy krajské hygienické stanice.
Zachycováním zbytků pesticidů v potravinách se zabývají specializované kontroly. „Odebírá se okolo tisíce vzorků každý rok. Nálezů nevyhovujících vzorků nebo vzorků s překročenými limity je opravdu velmi málo,“ dodala Götzová. V roce 2017 jich nevyhovělo 27. Jsou podle ní ale i výjimky, kdy se nalezne na vzorku třeba 30 pesticidů. Časté jsou případy na ovoci goji. „Obvykle nepřekračují maximální limit, ale je jich moc,“ uvedla.
Od roku 2002 funguje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který má na starosti hodnocení rizik. Podle Miluše Dvoržákové z České asociace pro ochranu rostlin jsou pesticidy v EU registrované vždy na určitou dobu, po níž musí být jejich účinky znovu vyhodnoceny. „Neustále se zvyšují požadavky na bezpečnost přípravků,“ řekla. Od roku 2000 podle ní klesl počet povolených účinných látek z 943 na současných 479.
Europoslanec Pavel Poc, který se v europarlamentu pesticidy zabýval, ale upozornil na některé nepříznivé jevy. „Při válce ve Vietnamu používala americká armáda nechvalně známý přípravek Agent Orange. Dodnes z toho mají lidé zdravotní následky jak tam, tak ve Spojených státech,“ uvedl. Jeho hlavní účinná látka je podle něj navzdory přísnému povolovacímu systému stále na evropském trhu jako herbicid.
Jako další příklad uvedl neonikotinoidy. „Ze strany zemědělců jsou považované za nezbytné, protože bez nich podle nich nelze mořit některá osiva,“ řekl Poc. Prokázala se ale jejich nebezpečnost pro včely a látky byly později zakázány. Některé země včetně ČR ale žádají o výjimku, dodal.
Podle Götzové bez nich některé rostliny, například cukrová řepa nebo mák, v jehož pěstování je Česko světovou velmocí, nevzejdou. „Látkami se namoří osivo, takže to nemůže zabít včelu, protože tam přiletí, až když rostlina kvete,“ dodala. V ochraně rostlin je podle ní důležité posuzovat i koncentraci látek.
11.6.2019zdroj: ČTK
