Za 35 let lékaři v Česku transplantovali přes 1770 srdcí, více než 1100 bylo v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a kolem 600 v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. První operace v IKEM 31. ledna 1984 byla zároveň první v tehdejší východní Evropě. Asi 40 procent pacientů se nyní dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře, dříve jich téměř třetina na čekací listině zemřela, sdělili dnes novinářům lékaři IKEM.
„Dříve umíralo 29 procent pacientů na čekací listině, proto jsme zavedli program mechanických srdečních podpor pro nemocné, pro které nebyl vhodný dárce,“ řekl přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk. Loni se podle něj srdce nedočkalo jen pět procent pacientů, ostatní dostali mechanickou podporu, se kterou mohou čekat na vhodného dárce i několik let. V IKEM jich implantovali už 367, zachraňují i pacienty, kteří srdce dárce dostat z různých důvodů nemohou.
Kromě mechanických podpor, které lékaři voperují na pomoc oslabenému srdci pacienta, od listopadu 2017 v IKEM používají i mechanismus, který srdce plně nahradí. Podle přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivana Netuky by mohlo být do budoucna i plnohodnotnou náhradou transplantací.
„Operovali jsme prvních deset pacientů, aktuálně nabíráme dalších deset adeptů,“ dodal Netuka. Pražské centrum pod jeho vedením bude také školit ostatní nemocnice, které chtějí takzvaná biokompatibilní srdce používat.
Loni v IKEM transplantovali 39 srdcí, v Brně 35. Na čekací listině bylo na začátku roku dalších 83 nemocných. Další nové dárce by podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha mohla přinést novela transplantačního zákona, která usnadní odebírání orgánů zemřelým cizincům. Minulý týden ho schválila Sněmovna. „Cílí na to, aby bylo snazší získat souhlas od blízké osoby zemřelého dárce-cizince. Odhaduje se, že aktuálně přijdeme asi o 15 dárců ročně, což je asi 100 orgánů,“ dodal ministr.
První pacient po transplantaci, čtyřiačtyřicetiletý Josef Divina, žil s novým srdcem třináct let. Už téměř 35 let ho má třetí, téměř třiaosmdesátiletý Rudolf Sekava. „Dostal jsem v IKEMu obrovský dar – můj život. Jsem životním dlužníkem neznámé dárkyně, jejíž srdce mi umožňuje žít. Mohl jsem se i necelý rok po transplantaci vrátit do zaměstnání – do školy, kde jsem ještě přes 20 let působil,“ popsal novinářům Sekava.
31.1.2019zdroj: ČTK
