V Česku by v příštím roce mohly začít fungovat ošetřovatelské domy, které by poskytovaly zdravotní i sociální služby. Klienti by si platili stravu a pobyt, na opatrování by mohli využít příspěvek od státu. Ošetřování by jim pak hradily zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z chystané novely o sociálních službách, kterou zveřejnila vláda na svém webu. Návrh připravilo ministerstvo práce, spolupracovalo s resortem zdravotnictví.
Systém dlouhodobé péče v Česku chybí. Podle odborníků je největší překážkou propojení sociálních a zdravotních služeb financování. Experti poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je téměř stejná a také stejně stojí. Zdravotní pojišťovny ale nechtějí hradit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce, které poskytuje dotace a příspěvky na péči, zas nechce platit léčbu.
Vláda v programovém prohlášení uvedla, že překážky pro financování sociální a zdravotní péče odstraní. „Cílem úpravy je postupný proces většího propojení, rozšíření a otevření sociálních a zdravotních služeb vůči sobě navzájem a flexibilnější přesun financí a služeb za osobou,“ uvedli autoři návrhu v podkladech pro vládu. Zmínili, že jsou nyní časté „sociální hospitalizace“ – člověk sice už léčení nepotřebuje, bez péče se ale neobejde. Podle autorů by se měl poměr zdravotních a sociálních služeb měnit podle potřeb pacienta.
V ošetřovatelském domě by klient měl mít ošetření, rehabilitaci i paliativní péči. Podle návrhu by si měl platit ubytování a stravu, jako je tomu v domovech pro seniory. Letos může za den vydat maximálně 380 korun – 210 za ubytování a 170 za celodenní stravování. Na služby, jako je terapie, pomoc při hygieně či vyřizování různých záležitostí, by mohl využít příspěvek na péči od státu. Ten činí měsíčně 880, 4400, 8800 či 13.200 korun podle závislosti na pomoci. Zařízení by mohla také žádat o dotace.
Domy budou muset mít registraci k poskytování sociálních služeb a dodržovat pravidla kvality, a to například stanovený počet pracovníků či podmínky ubytování. Získat budou muset i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Pak se budou moci ucházet o smlouvu o proplácení péče se zdravotními pojišťovnami. Ty by hradily pacientovi maximálně tři hodiny ošetřování, jeden výkon by nesměl trvat víc než 30 minut. Také by se měly narovnat ceny za práci sester. Pojišťovny totiž těm v domovech platily dosud výrazně méně než těm v léčebnách.
Ministerstvo práce počítá s tím, že by se za první rok po zavedení zákona mohlo registrovat asi 1000 lůžek v ošetřovatelských domech. Ze zdravotního pojištění by se pak na ošetřování vydalo 200 milionů. Na dotace a příspěvky na péči by resort potřeboval asi 235 milionů navíc. Pokud by pak lůžek bylo 15.000, do dotací a příspěvků by ročně mělo plynout o 3,52 miliardy víc.
Podle návrhu by měla novela začít platit od června příštího roku. Zařízení by pak měla na přechod na nový systém pět let. Návrh musí schválit vláda a Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo práce ale nyní teprve shromažďuje připomínky, mělo by je mít do poloviny ledna. Kabinet by se tak k normě mohl dostat nejdřív zřejmě v únoru, na projednání a přijetí by pak zbývaly zhruba tři měsíce.
Podle plánů ministrů zdravotnictví a práce někdejší vlády Petra Nečase měla dlouhodobá péče začít fungovat už v roce 2013. Počítalo se s tím, že by se do ní přesunulo 26.000 pacientů z LDN a 30.000 obyvatel domovů pro seniory a ústavů. Provozovatelé zařízení si stěžují na to, že se plány nedaří dotáhnout do konce a každá další vláda zřizuje novou pracovní skupinu, která na návrhu pracuje.
28.12.2016zdroj: ČTK
