Původ svých dávných předků zjistí účastníci nového výzkumu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Po odběru a analýze vzorků krve se lidé dozví, zda jejich prapředci přišli z Balkánu, Skandinávie či třeba z Blízkého východu. Cílem výzkumu je sestavení kontrolní databáze genetické informace typické pro českou populaci. Název projektu je Analýza českých genomů pro teranostiku, ve zkratce A-C-G-T, což jsou zároveň písmena genetické abecedy.
Databáze, která díky výzkumu vznikne, bude využita pro včasnou a přesnou diagnostiku genetických onemocnění i jejich další výzkum. „Kritéria pro zapojení do projektu jsou prakticky stejná jako u dárcovství krve. Zájemci musí být zdraví, navíc ve věku od třiceti do pětapadesáti let. Otec i matka účastníka musí pocházet ze stejného kraje nebo z míst vzdálených od sebe do padesáti kilometrů vzdušnou čarou,“ popsala Kateřina Jirsová z Banky biologického materiálu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN. „Účastníci vyplní dotazník o věku, jejich původu, nejbližších příbuzných, zdraví a životním stylu. Na transfuzním oddělení jim pak bude proveden jednorázový odběr žilní krve, maximálně šestnáct mililitrů, tedy docela malý objem,“ doplnila. Odborníci pak vzorek krve zpracují, provedou izolaci DNA a sekvenaci genetické informace.
„Odměnou“ za zapojení pak pro účastníky bude poskytnutí výsledku takzvané genografické analýzy. Ta umožňuje odhadnout dávný genetický původ – zjistit odkud pocházel předek konkrétního člověka žijící před desetitisíci let.
Mužům bude provedena analýza mužského pohlavního chromozomu Y, který se dědí v téměř nezměněné podobě od pradávného otce skrze desítky generací. U žen odborníci provedou analýzu mitochondriální DNA, která se dědí po linii matky.
„Celý projekt probíhá v anonymizované podobě, výsledky genografické analýzy účastníci studie zjistí na základě přiděleného kódu, a to nejpozději do půl roku po odebrání vzorku,“ uzavřela Voráčková.
14.11.2020zdroj: ČTK
