Vláda navrhne Ústavnímu soudu, aby zamítl žalobu skupiny senátorů na úhradovou vyhlášku, podle které se rozdělují peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péče. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Dodal, že vláda do řízení u soudu vstoupí.
Stížnost, kterou předložil Ivo Valenta, podepsalo 51 senátorů. Domnívají se, že vyhláška ministerstva zdravotnictví je nespravedlivá pro nemocnice, zejména v některých regionech. Podle nich nefunguje ve prospěch pacientů, kteří napříč ČR nemají stejný přístup ke zdravotní péči. Ministerstvo to odmítá, podle něj stěžovatelé opomíjejí různou náročnost péče ve specializovaných nemocnicích ve velkých městech a v menších okresních nemocnicích.
„Ústavní stížnost je velmi široká. Pokud by jí Ústavní soud plně vyhověl, znamenalo by to kompletní zrušení systému úhrad zdravotní péče v ČR,“ uvedl ministr. Systém podle něj není ideální, je ale třeba se věnovat jeho kultivaci. „Chceme upozadit roli úhradové vyhlášky, která skutečně obsahuje celou řadu nespravedlností,“ dodal.
Krokem správným směrem je podle něj obnovení původního smyslu dohodovacího řízení, v němž se na rozdělení peněz mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče dohodnou s pojišťovnami přímo jejich zástupci. Poprvé od začátku platnosti zákona o veřejném zdravotním pojištění v roce 1997 se dohody se všemi segmenty podařilo dosáhnout pro letošní rok. Jednání o úhradách na rok 2020 začala minulý týden.
Do budoucna by se mohl systém hrazení akutní lůžkové péče změnit na systém DRG, podle anglického „diagnosis-related group“. Vytváří skupiny případů podle diagnóz, a tím je umožňuje porovnávat. Je využíván také jako nástroj pro měření produkce nebo kvality zdravotní péče. Všechny nemocnice podobného typu by podle něj dostávaly za stejnou péči stejné platby. Zkušebně se podle něj má začít vykazovat už letos, postupně by podle ministra měl být zaváděn od roku 2020.
Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně, poprvé už v roce 1996. Obdobné výhrady jako nyní měli senátoři už v roce 2015. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
28.1.2019zdroj: ČTK
