Kompletní analýzu krevního obrazu z půl hodiny na 30 sekund zkrátí a řadu zcela nových krevních vyšetření umožní automatická linka, již má jako první ve střední Evropě Všeobecná fakultní nemocnice (VFN). Výsledky jsou hned dostupné lékařům v nemocniční informační síti, což urychlí rozhodování o léčbě, řekl dnes novinářům primář centrálních hematologických laboratoří Jan Kvasnička.
„Pro pacienty stoupne komfort, zkrátí se doba čekání na výsledky. Analyzátor bude pracovat 24 hodin denně. Nemocnice si na přístroj ušetřila z výnosu vědecké činnosti, dala za něj 6,5 milionu korun,“ uvedl.
Součástí hematologické analýzy je určení počtu červených a bílých krvinek či krevních destiček, celkem se sleduje 27 parametrů. Lze tak zjistit různé typy anémie, leukémie či vážný zánět v těle.
Než měla VFN automatickou linku, musely laborantky v mikroskopech ověřovat další hodnoty. Počty vyšetření buněk omezovala nejen doba jejich trvání, ale i zraková únava laborantky. Hodnocení 100 a více buněk v mikroskopu trvá půl hodiny, laborantka byla schopna denně bez únavy zraku správně vyhodnotit 20 až 30 vzorků, analyzátor jich vyhodnotí 120 až 150.
Hematologická linka tedy umožnila automatizovat a standardizovat hematologické analýzy, včetně mikroskopického vyhodnocení krevních nátěrů. Linku tvoří dva hematologické analyzátory, nátěrový a barvicí automat a modul pro digitalizaci mikroskopických preparátů. Moduly propojuje transportní linka pro vzorky a nátěry.
„Analýza běží automaticky, přístroj nahradí práci čtyř, pěti laborantek, které se tak mohou plně věnovat jiné odborné práci,“ ocenil profesor.
Vedle základních vyšetření se v analyzátoru dají automatizovat i další vyšetření, například záchyt buněk se zvýšenou metabolickou aktivitou. Lékař tak může lépe předvídat vývoj nemoci a upravit léčbu. Pacient není zbytečně zatěžován léky a léčba je levnější.
Software linky sám kontroluje i technické podmínky analýzy, zpracovává demografické údaje, historii výsledků pacienta a další.
Přístroj umožní včas odhalit septické stavy, lékař může hned podat antibiotika. Využití má na jednotkách intenzivní péče, získaná data poslouží také kardiochirurgické klinice a průlom lze očekávat v časné diagnostice v hematoonkologii. Monitorovat by se mohl efekt léčby maligních lymfomů a leukémií, to jsou zatím jen směry dalšího výzkumu.
2.12.2014zdroj: ČTK
