Každý Čech vykouřil v roce 2015 v průměru 2010 cigaret, což republiku zařadilo na čtvrté místo místo mezi 28 státy Evropské unie. Vyplývá to z analýzy projektu Česko v datech. Do statistiky se ovšem počítají i nekuřáci a nezahrnuje nelegální obchod, průměrně tedy aktivní kuřáci ve skutečnosti vykouří mnohem víc. Meziročně stoupla spotřeba cigaret v Česku o 3,1 procenta
Prvenství patří Slovincům, kteří vykouří přes 2600 cigaret na osobu, následují Belgičané a Lucemburčané. Naopak nejmenší spotřeba je ve Skandinávii. „Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok,“ uvádí analýza.
Takzvaných denních kuřáků, tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den, bylo v roce 2014 v Česku více než 22 procent. To je téměř o pět procent méně než v roce 2003. Je to také o pět procent méně, než kolik je denních kuřáků v Řecku, které v tomto ohledu vévodí Evropské unii.
Cigarety zejména kvůli rostoucí spotřební dani průběžně zdražují. Například v roce 2006 si mohli lidé v Česku za takzvanou mediánovou mzdu, která představuje střed mezi vysokými a nízkými platy, koupit přes 424 krabiček. O osm let později to už bylo jen 281 krabiček.
I přes zdražování stojí cigarety v Česku méně než u sousedů a v řadě dalších zemí Evropy. O něco dražší jsou cigarety na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně víc stojí v Rakousku a Německu, nejvíce zaplatí kuřáci v Norsku nebo Británii. Naopak nejlevněji se prodávají cigarety na Ukrajině či v Bělorusku, uvedli autoři analýzy.
Za posledních 20 let zaznamenala spotřeba cigaret v České republice velké výkyvy. Zatím nejvyšší byla v roce 1997, kdy dosáhla 2354 kusů na každého obyvatele za rok. Následující rok už to ale bylo jen 1852 cigaret. Spotřeba sice v roce 1999 znovu vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum, konkrétně 1664 cigaret na osobu v roce 2001. Od roku 2007 spotřeba cigaret v Česku klesala, a to šest let. Analytici to vysvětlují hospodářskou recesí i změnou životního stylu. „V posledních dvou letech ale došlo k obratu, na kterém má mimo jiné svou zásluhu i pokles nezaměstnanosti a zvyšování kupní síly obyvatel,“ uvedla Zuzana Lhotáková ze společnosti SAS Institute, která se na analýze dat podílela.
Zajímavý je také výrazný nárůst spotřeby cigaret mezi „revolučními“ lety 1989 a 1990. V prvním roce po pádu komunismu vykouřili Češi o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok socialismu. Nejvýraznější nárůst spotřeby cigaret ovšem nastal už ve druhé polovině 60. let, kdy se spotřeba ze zhruba 1500 kusů na osobu ročně zvedla až těsně pod 2000. Nejstabilnějším obdobím z hlediska kouření zůstává normalizace, především 70. a první polovina 80. let, kdy se spotřeba s malými výkyvy pohybovala kolem hranice 1900 cigaret na každého občana.
Na následky kouření v Česku podle expertů umírá asi 15.000 lidí ročně, další 3000 umírají kvůli pasivnímu kouření. Omezit kouření má zákon, podle něhož by se od května nesmělo vůbec kouřit v restauracích a barech. Norma ale ještě čeká na schválení v Senátu a na podpis prezidenta.
6.1.2017zdroj: ČTK
