V úterý začnou jednání zdravotních pojišťoven s poskytovateli zdravotní péče o úhradách na rok 2019. Podle ministerstva zdravotnictví bude výhodnější se dohodnout nyní, než čekat na úhradovou vyhlášku. Po jednání Rady poskytovatelů zdravotní péče to dnes řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch. V minulých letech byla jednání často formální a částky, které budou lékaři a nemocnice od pojišťoven za práci dostávat, stanovila až na podzim úhradová vyhláška. Systém veřejného zdravotního pojištění bude v roce 2019 hospodařit asi s 300 miliardami korun.
Do dohodovacího řízení vstupují jednotlivé segmenty zdravotní péče, zastupované často jejich oborovými sdruženími, s požadavky na navýšení úhrad péče a bodových hodnot jednotlivých zdravotních výkonů. Ty předloží zdravotním pojišťovnám. Řízení svolává ministerstvo a má jednací řád, který určuje, kdo v něm může hlasovat a jaká je váha hlasů.
Začátek jednání byl hlavním bodem dnešního jednání Rady poskytovatelů. „Nechci v rámci úhrad nikoho diskriminovat, ani protežovat,“ řekl novinářům ministr. Jeho předchůdce byl kritizován zejména ambulantními a praktickými lékaři, že peníze přidává zejména do nemocnic.
„Věřím, že dojde k více dohodám a že už se nebudou někteří poskytovatelé spoléhat na to, že se s pojišťovnami nedomluví a ministerstvo jim přidá více než těm, kteří se dohodli,“ řekl předseda rady a předseda České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Dvořák. Podrobnosti k dohodovacímu řízení chce ministerstvo představit v úterý.
Zdravotnictví bude v roce 2019 hospodařit podle odhadů Svazu zdravotních pojišťoven, jehož členové pokrývají asi dvě pětiny českých pojištěnců, až s 300 miliardami korun. V letošním roce je to asi 289 miliard. Už teď je jasné, že více budou muset pojišťovny zaplatit zejména za zubní výplně, které dál nebudou smět být z amalgámu, a na reformovanou psychiatrickou péči, kde budou noví poskytovatelé. Svaz očekává, že ostatní segmenty by mohly dostat navíc proti letošnímu roku nejvýše čtyři procent
Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.
Rada poskytovatelů už dříve při ministerstvu fungovala. Založená byla v roce 2007, následně byla do roku 2009 její činnost přerušena. Aktivní byla opět po roce 2012 za ministrů Leoše Hegera (TOP 09) a Tomáše Julínka (ODS). Současná má asi 20 členů, jsou v ní zástupci nemocnic, lékáren, léčeben dlouhodobě nemocných, lékařů různých oborů, hospiců a domácí péče, lázní či zdravotnických laboratoří.
Scházet se má jednou za tři měsíce, podle potřeby i častěji. Rada má být také připomínkovým místem pro ministerstvem předkládanou legislativu. „Osobně to považuji za mnohem funkčnější, slušnější a korupci nenahrávající, když se budeme domlouvat všichni dohromady,“ řekl předseda rady Dvořák. Výsledkem by podle něj měla být lepší spolupráce mezi všemi sférami zdravotní péče.
Ministerstvo v minulém období ustanovilo také pacientskou radu, kde jsou zástupci pacientských organizací podle různých diagnóz.
29.1.2018zdroj: ČTK
