Téměř na dvojnásobek stoupla za 25 let v Česku úspěšnost transplantací kostní dřeně u dětí. Ve Fakultní nemocnici Motol poprvé dostal malý pacient kostní dřeň od svého sourozence 28. listopadu 1989, k dnešku je pacientů s darovanou kostní dření od příbuzného či nepříbuzného dárce přes 500. V prvních letech se vyléčilo 45 procent dětí s leukémií a dalšími vážnými chorobami krve či imunity, nyní nad 75 procent. Přispěl k tomu lepší systém péče, včetně včasného vyhledávání dárců, řekl ČTK vedoucí lékař transplantační jednotky Petr Sedláček.
„Umíme lépe vyhledávat dárce a volit čas, kdy transplantace je vhodná. Naučili jsme se také lépe zvládat komplikace, protože je s pomocí laboratoří lépe a dřív diagnostikujeme,“ vysvětlil.
Motol se řadí k velkým evropským centrům, ročně dělá na 30 transplantací u dětí, z nich 20 pro leukémie a deset pro nenádorová onemocnění. Druhé pracoviště v Brně transplantuje dřeň ročně v průměru jednomu dítěti. Ročně lékaři zjistí leukémii u zhruba 90 dětí, dalším se nemoc vrací, ročně se jich tak léčí stovka, transplantaci potřebuje asi 20 procent.
Pro úspěch transplantace je zásadní stanovit vhodnou dobu. Laboratorní testy ukážou, kdy je leukémie nejlépe potlačena, aby transplantace byla provedena v optimální době. „Ale ten hlavní úspěch je v tom, že máme celorepublikový systém, že o pacientech jsme okamžitě informováni a můžeme jim začít hned hledat dárce,“ řekl profesor Sedláček.
Kolem 80 procent dárců se hledá mimo rodinu, což trvá i několik měsíců, takže když se s hledáním začne hned při zahájení léčby, je dárce připraven, jakmile to pacient potřebuje. V zemích, kde se centra dozvědí o pacientovi, až když jde na transplantaci, jsou výsledky léčby horší.
Z laboratorních vyšetření lékaři poznají, který dárce z registru je pro dítě nejlepší, zhruba 75 procent dárců se najde v zahraničních registrech. Vybírá se především podle genetických transplantačních imunologických znaků, těch je deset. Optimální je shoda všech deseti, někdy stačí i méně.
Při výběru se sleduje i to, zda je dárcem muž či žena, jakou má krevní skupinu, stáří dárce apod. Ověřuje se, zda jsou ochotni darovat dřeň, až to bude potřeba. Nepříbuzní dárci jsou starší 18 let, příbuzní mohou být třeba i roční. Optimální věk nepříbuzných dárců je do 40 let. „I když z různých důvodů preferujeme muže, dárce máme jedna ku jedné se ženami. V registrech je žen víc,“ řekl lékař.
V Česku jsou dva registry dárců kostní dřeně, v Praze a Plzni, je v nich kolem 65.000 dárců, na celém světě je v registrech téměř 25 milionů dárců.
Současná motolská transplantační jednotka byla otevřena před deseti lety, za pomoci sponzorů se nyní obnovila a modernizovala vybavení. Problémy s úhradami od zdravotních pojišťoven nemá, děti kvůli financím na transplantaci nečekají. Situace je spíše opačná, tedy že dárce čeká na pacienta, až bude nejpříhodnější chvíle pro darování.
26.11.2014zdroj: ČTK
