V Česku se daří zvyšovat úspěšnost léčby mnohočetného myelomu, který je druhým nejčastějším krevním nádorovým onemocněním. Zatímco koncem minulého století pacienti s touto rakovinou krve přežívali průměrně dva a půl roku až tři roky, nyní je pětileté přežití možné u poloviny nemocných. Až 15 procent lidí se pak podaří úplně vyléčit. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili experti z České myelomové skupiny.
„Nemoc se změnila z neléčitelného nádoru na chorobu, kterou jsme schopni u části nemocných vyléčit,“ uvedl Ivan Špička z 1. interní kliniky lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Podle lékaře nastal u mnohočetného myelomu za poslední dvě desetiletí „největší posun v terapeutických úspěších nejen v hematoonkologii, ale v onkologii obecně“.
Mnohočetný myelom patří mezi vzácné nemoci. Je ale druhým nejčastějším nádorovým onemocněním krve. Napadá kosti, objevuje se v kostní dřeni. Postihuje čtyři až šest lidí na 100.000 obyvatel. Ročně přibude kolem 450 nových případů. Celkem se léčí asi 3000 lidí. I když pacientů postupně přibývá, úmrtnost klesá. Podle výsledků rozsáhlých amerických studií je pětileté přežití možné u poloviny nemocných.
Nejčastěji se mnohočetný myelom vyskytuje u lidí mezi šedesátkou a sedmdesátkou, může se objevit ale i v mladším věku. Projevuje se především bolestmi zad. Nemoc se často odhalí až po delší době s rozvojem dalších příznaků jako chudokrevnost, zhoršení funkce ledvin či častější infekce. Pacientovi se snižuje výška a mívá i další projevy osteoporózy.
„Onemocnění se bohužel vrací. Čím dál víc pacientů je ale léčeno v dalších liniích. Přežívají déle a dožívají se tedy dalších linií léčby,“ uvedl Vladimír Maisnar ze 4. interní hematologické kliniky lékařské fakulty Univerzity Karlovy a královéhradecké fakultní nemocnice.
V roce 2007 podstupovalo z tehdejších pacientů 12 procent třetí kolo léčby, čtyři procenta čtvrté kolo a necelá čtyři procenta páté kolo. V roce 2016 bylo ve třetí linii terapie 15 procent nemocných, ve čtvrté devět procent a v páté 14 procent.
„V roce 1990 bychom ve druhé linii léčby dali pacientovi paliativní léčbu k tišení bolesti. Díky několika skupinám moderních léků, které je možné kombinovat, jsme nyní schopni sestavit léčbu ve třetí či čtvrté linii,“ uvedl Jan Straub z 1. interní kliniky – kliniky hematologie VFN.
Pacienti se léčí v sedmi univerzitních a deseti regionálních centrech. V léčbě se využívají nové biologické léky, které mají ničit cíleně rakovinné buňky bez poškození buněk zdravých. Terapie je drahá. Měsíční cyklus vyjde na statisíce. Zdravotní pojišťovny všechny léky nehradí. Mnozí nemocní se tak dostanou k účinné léčbě jen díky klinickým studiím.
Výsledky léčby umožňuje sledovat specializovaný registr (RMG), který začal fungovat od května 2007 a patří k největším na světě. Shromažďuje údaje z 19 českých a ze čtyř slovenských center. Na začátku března v něm byla data 10.312 pacientů. Podle Maisnara se do databáze zapojilo i jedno rakouské centrum, přidat by se mohla i polská a maďarská zařízení.
27.3.2019zdroj: ČTK
