Vakcína MMR proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám nijak nezvyšuje riziko autismu. Tvrdí to tým dánského odborníka Anderse Hviida, který v lékařském žurnálu Annals of Internal Medicine zveřejnil výsledky své rozsáhlé studie. Výzkumu se v Dánsku zúčastnilo přes 657.000 dětí narozených v letech 1999 až 2010. Argument autismu často používají lidé odmítající očkování.
Nově představené závěry se shodují s předchozí studií, na které se Hviid rovněž podílel a do které byly zahrnuty všechny děti narozené v Dánsku v letech 1991 až 1998.
Cílem návazné studie bylo znovu vyhodnotit, zda vakcína MMR zvyšuje riziko autismu. Vědci všechny děti pravidelně sledovali od jednoho roku věku, kontroly ukončili k 31. srpnu 2013. Děti byly rozděleny nejen do skupin očkovaní a neočkovaní, ale také podle pohlaví, jiných vakcín, které dostaly, či podle toho, zda jejich sourozenec již autismem trpí nebo zda samy nejsou rozvojem autismu ohroženy.
V rámci studie odborníci identifikovali přes 663.000 dětí narozených v určeném období v Dánsku, zhruba 6000 jich ale vyloučili z různých důvodů, například rodiče se odstěhovali za hranice, dítě před dosažením jednoho roku zemřelo nebo mu lékaři autismus diagnostikovali ještě před očkováním. V konečném součtu se tak výzkum soustředil na 657.461 dětí.
Během pravidelných kontrol vědci diagnostikovali u 6517 dětí autismus. Dalších 6518 dětí ze statistiky odborníci vyřadili, přes 5500 jich totiž Dánsko opustilo, zhruba 630 zemřelo a u 335 byl zjištěn stav či syndrom, který je často sdružený s autismem.
V závěru vědci spojování autismu a očkování MMR odmítli. „Nenašli jsme nic, co by podpořilo hypotézu zvýšeného ohrožení autismem po vakcinaci MMR napříč populací dánských dětí,“ napsal Hviidův tým. Stejně tak nezjistil žádné důkazy, že by očkování MMR spouštělo autismus u dětí ohrožených environmentálními či rodinnými faktory.
Ve svých závěrech vědci upozorňují na omezení studie v podobě data, kdy autismus byl u dítěte poprvé a pravděpodobně se zpožděním diagnostikován. „To může být zdrojem informační zaujatosti. Například v případě, kdy symptomy předcházely očkování a diagnóza byla stanovena až po vakcinaci,“ vysvětlili.
Evropa a také Spojené státy v posledních letech hlásí prudký nárůst počtu případů spalniček. Například za první dva měsíce letošního roku se v Česku spalničkami nakazilo 170 lidí, přitom loni za celý rok bylo 203 nemocných.
Odborníci spojují nárůst počtu případů s odmítáním očkování. Proočkovanost populace klesla pod úroveň, která brání šíření nemoci a kdy jsou chráněni i neočkovaní.
Lidé odmítající očkování často používají argumenty, které nemají oporu mezi odborníky, nebo vycházejí z konspiračních teorií a dezinformací. Deník The New York Times poznamenal, že sociální sítě jako Facebook či Pinterest v posledních týdnech přistoupily k odstraňování uživatelských příspěvků týkajících se kampaně proti očkování. Předseda amerického sdružení pediatrů Kyle Yasuda sociální sítě vyzval, aby své opatření ještě zpřísnily, neboť šíření dezinformací o vakcínách považuje za nebezpečné.
Odmítání očkování se stalo i tématem v Kongresu USA. V úterý před senátním výborem pro zdravotnictví vypovídal Ethan Lindenberger z Ohia, kterého se matka zdráhala kvůli možným rizikům očkovat. Lindenberger řekl, že jeho matka se na webu zhlédla v konspiračních teoriích a že se nechal očkovat ihned po dosažení plnoletosti.
6.3.2019zdroj: ČTK
