Zhruba čtyři desítky studentů pražských lékařských fakult se zapojily do projektu Medici na ulici. Ošetřují lidi bez domova. Na tiskové konferenci projekt, jehož cílem je zajistit péči potřebným a bourat předsudky, představila Anna Ouřadová. Spolu s ní tvoří jádro skupiny mediků ještě tři její spolužáci a jedna spolužačka. Projekt funguje čtyři roky. Podle odhadů žije v Praze až několik tisíc lidé bez domova.
„Přes akademický rok od října do června působíme třikrát týdně na místech, kde se lidé bez domova nacházejí. Od prosince či ledna do konce března docházíme dvakrát týdně do nouzových zimních ubytoven,“ popsala Ouřadová.
Medici na ulici spolupracují s Armádou spásy, Nadějí a komunitou Sant Egidio. Pomáhají v ambulancích pro lidi bez domova i noclehárnách. Osoby bez přístřeší nejčastěji trpívají kožními potížemi, bércovými vředy, žaludečními potížemi. Mívají svrab. Časté jsou dýchací obtíže a také infarkty. Chronické problémy komplikují nedostatečná hygiena, psychické nemoci i závislosti.
Podle Davida Varyše z pětičlenného jádra projektu mezi lékaři a lidmi bez domova stojí bariéry. Osoby na ulici nemají k autoritám důvěru, chybí jim doklady a nedokážou dodržovat léčebný režim, doktoři zas mívají špatné zkušenosti z minulosti a trpívají často předsudky. Podle Ouřadové Medici na ulici tvoří mezi lékaři a lidmi bez přístřeší článek. Studenti mohou při pomoci potřebným navíc získat praxi a naučit se komunikovat s pacienty v obtížné situaci. Spolupracují také se sestrami, sociálními pracovníky či odborníky na závislosti.
S pouliční medicínou začalo v 90. letech hnutí, které vzniklo v USA. Členové vyhledávali lidi na ulici a nabízeli jim pomoc. Funguje institut pouliční medicíny. V provozu jsou studentské kliniky. Českou platformu založila lékařka Andrea Pekárková, která se jako jediná v ČR „oboru“ věnuje. Podle jeho zásad záleží na každém člověku a péči je nutné přizpůsobit jeho situaci. Zdravotníci tak musí zvolit jiný styl komunikace a také jiný léčebný plán než u pacientů, kteří mají zázemí a mohou dodržovat pravidelný režim.
„Vzbuzujeme naději. Dáváme najevo, že nám to není jedno, že nejsme lhostejní. Usilujeme o to, aby se lidé vraceli zpět do společnosti,“ řekla další členka jádra projektu Rut Habartová.
Armáda spásy či Naděje poskytují sociální služby, které nezahrnují zdravotní péči. S jejím financováním je tak podle zdravotní sestry Armády spásy Kristýny Kubíkové problém. „I proto jsou medici nepostradatelnou součástí. Oni nám své služby poskytují bezplatně,“ dodala Kubíková.
Medici na ulici by rádi inspirovali i studenty v dalších městech, kde jsou lékařské fakulty. Doufají, že se do pomoci zapojí také víc lékařů a pouliční medicína se začne vyučovat i jako povinně volitelný předmět.
Podle pražské radní pro zdravotnictví Mileny Johnové by zdravotní péči lidem v tísni mohla v budoucnu víc poskytovat i Nemocnice Na Františku, kterou hlavní město do konce června převezme od Prahy 1. Pomoci by mohly i dotace na péči o lidi bez domova, dodala radní.
30.4.2019zdroj: ČTK
