Rekonstrukce prsou po jejich odstranění kvůli rakovině vrací podle plastického chirurga Ondřeje Měšťáka ženy do běžného života a dodává jim ztracené sebevědomí. Ročně tyto operace v Česku podstoupí odhadem asi tisícovka žen, dalších asi 250 ročně si nechají prsa odstranit preventivně kvůli genetické zátěži, řekl lékař v rozhovoru ČTK.
Operace prsou jsou jinak hlavně estetickým zákrokem, podstupují je ženy i muži. V oblasti plastické chirurgie, za které Češi vydají odhadem dvě miliardy korun ročně, patří stále k nejčastějším. Vůbec poprvé si nechala silikonové prsní implantáty voperovat žena v americkém Houstonu před 60 lety.
„Dřív se myslelo, že rekonstrukce prsu je jenom kosmetický zákrok, ale vliv na kvalitu života je opravdu o obrovský. Mění to osudy pacientek,“ uvedl Měšťák. Za změnou názoru i odborné veřejnosti spatřuje v posledních deseti až dvaceti letech i působení svého otce Jana, který je také plastickým chirurgem.
Nejčastěji se prsa rekonstruují ženám ve věku 20 až 30 let.
S rakovinou prsu se za život setká každá desátá žena. V roce 2018, ze kdy jsou dostupná poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ji odhalili u 7182 žen. Celkem s touto diagnózou v ČR žilo 88 059 žen. Počty nových případů dlouhodobě rostou.
Od roku 2002, kdy byl v Česku zahájen screeningový program na včasné odhalení rakoviny prsu u žen nad 45 let, které mají nárok na bezplatné vyšetření, se úmrtnost na tuto chorobu snížila o 30 %. Přesto ročně zemře 1600 žen. Tisíce pak podstupují léčbu včetně operativního odstranění nádorové tkáně, takzvanou ablaci, nebo ozařování.
„Ideální je okamžitá rekonstrukce po ablaci, kdy žena odejde už částečně s prsem, alespoň s nějakým objemem,“ uvedl lékař. Tato možnost se v Česku ale prakticky nevyužívá, lékaři podle Měšťáka obvykle chtějí, aby se kůže nejprve zahojila a prokázalo se, že se rakovina nevrací. Běžně se tak na rekonstrukci prsu čeká rok i dva roky.
Podle stavu hrudníku po odstranění tkáně se vybírá i způsob, jakým se prs zrekonstruuje. „Je důležité už při konzultaci zvolit metodu pro pacientku tak, aby měla co nejlepší kosmetický efekt a co nejnižší riziko reoperací. Je možné se také domluvit, jestli chce mít třeba lepší tvar za cenu větší operace, nebo horší tvar a menší operaci,“ vysvětlil. Liší se od dvou půlhodinových výkonů po náročnou osmihodinovou operaci.
Průměrně podstoupí žena podle Měšťáka asi 2,5 zákroku, někdy ale třeba i pět. „Někdy člověk zvažuje, jestli po čtyřech předchozích operacích tu pátou jako osmihodinovou mikrochirurgickou rekonstrukci udělat, ale kvalita života se jim tím výrazně zlepší a po zbytek života se jim žije lépe,“ řekl.
Plastickou operaci může komplikovat, pokud žena podstoupila i ozařování. „My potřebujeme na vytvoření prsu elastickou tkáň, aby byla kůže hezky poddajná. Pacientka, která má odebrané prso, už tam nemá moc kůže k roztažení a po ozáření jsou ty tkáně až desetkrát tužší,“ doplnil.
Podle dat Mezinárodní společnosti pro estetickou chirurgii (ISAPS) jsou úpravy prsou z čistě estetických důvodů nejčastější plastickou operací, následují úpravy očních víček nebo oblasti břicha. Celosvětově bylo v roce 2019 operací s vložením prsních implantátů 1,8 milionu a asi 270 000 gynekomastií, tedy odstranění nadměrně vyvinutých prsních žláz u mužů.
Z veřejného zdravotního pojištění se hradí kromě rekonstrukcí prsou také další zákroky, pokud mají i zdravotní přínos. Často je posuzuje revizní lékař zdravotní pojišťovny, může se jednat například o zmenšení nadměrně velkých prsou, úpravy břicha po vícečetném těhotenství, úpravy nosu kvůli špatnému dýchání nebo operace víček. Například děti do 10 let mají zdravotní pojišťovnou hrazené operace odstátých uší.
Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má mezi klienty asi 60 % populace, vydá ročně na oblast plastické chirurgie kolem 177 až 190 milionů korun. Odhadem dvě miliardy zaplatí za estetickou chirurgii samoplátci. Další stovky milionů utratí v ČR za plastickou chirurgii cizinci.
13.3.2022zdroj: ČTK
