Díky radioaktivním léčivům, které se pacientovi podají, a moderním přístrojům, které je umí zobrazit, lékaři v těle lépe vidí rakovinu, Alzheimerovu chorobu nebo záněty. Nejnovější takový přístroj PET/CT mají ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), která ho dnes představila novinářům. Podobných zařízení je podle mapy zdravotnické techniky, kterou spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), v ČR 14. Komise letos schválila také další pro Prahu a Brno a nový pro Karlovarský kraj, kde dosud chyběl.
Nový přístroj PET/CT a dvě nové gamakamery stály nemocnici více než 154 milionů korun. Umístěný je v Ústavu nukleární medicíny 1. lékařské fakulty a VFN v areálu u Karlova náměstí v Praze.
„Pacienti k nám chodí nejčastěji již se známým diagnostikovaným nádorem. Naším úkolem je upřesnit jeho rozsah, vlastnosti a hodnotit vývoj stavu, efekt terapie. Případně hledáme, zda nedošlo k opětovnému vzplanutí nemoci,“ vysvětlil primář ústavu Václav Ptáčník.
Přístroj spojuje vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET) a počítačovou tomografií (CT). Pacient přípravou a vyšetřením stráví na oddělení asi tři hodiny. Lékaři mu podají do žíly radiofarmakum, poté vyčkává před vyšetřením ve speciální kabině, protože z jeho těla vychází radioakutní záření. Vyšetření CT trvá několik desítek sekund, vyšetření PET zhruba 20 minut. Vznikne pak snímek, který dá lékařům informaci o fungování různých orgánů a tkání.
„(Nový přístroj) umožňuje vyšetřit více nemocných, s lepší kvalitou obrazu, a tedy s vyšší diagnostickou přesností, zároveň snížit jejich ozáření. Z pohledu pacienta může být vítané, že vlastní obrazové snímání trvá kratší dobu,“ popsal přednosta ústavu David Zogala.
Využívá se nejvíc pro nádory plic, kožní nádor melanom nebo většinu typů lymfomů, tedy nádorů postihujících převážně mízní uzliny. „Jaká onemocnění diagnostikujeme, to určuje použitá vyšetřovací látka, takzvané radiofarmakum. V ČR se nejčastěji používá speciální varianta glukózy,“ popsal Zogala. Tento „značený cukr“, jak lékaři látku nazývají, rozbrazuje metabolický obrat, který je zvýšený u většiny nádorů, ale také některé typy zánětů, například srdce a cév.
S využitím jiných radiofarmak pak může zobrazit i nádory prostaty. „Důležitou roli může hrát PET i v diagnostice Alzheimerovy choroby, u které lze zobrazovat změny mozku, které jsou s ní spojeny,“ dodal Zogala.
Případů rakoviny i Alzheimerovy choroby kvůli stárnutí populace stále přibývá, podle predikcí ÚZIS bude v roce 2030 asi 67.000 nově diagnostikovaných s rakovinou a téměř 175.000 nemocných s Alzheimerem. Proto lékaři za velkou výhodu nového přístroje považují i to, že ze současných 3500 vyšetření za rok navýší kapacity na 4000 ročně. V běžný pracovní den jich může být až 19.
Ze 14 přístrojů jsou v Praze kromě VFN také dva v Nemocnici Na Homolce a jeden v Proton Therapy Center. V posledním roce podle údajů přístrojové komise ministerstva zdravotnictví, která nákupy takto nákladných zařízení nemocnicím schvaluje, o povolení úspěšně požádaly pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Brno a Karlovarská krajská nemocnice. V Karlovarském a Libereckém kraji tento přístroj zatím chyběl.
Podobně komise posuzuje potřebnost také například u magnetických rezonancí (MR), počítačových tomografů (CT), lineárních urychlovačů pro ozařování pacientů s rakovinou, mamografů na vyšetřování prsou nebo robotických operačních přístrojů. 19.12.2023zdroj:
