Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) kritizuje přístup Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) i ostatních pojišťoven k handicapovaným. Podle vedení rady pojišťovny vyžadují po uplynutí užitné doby zpět invalidní vozíky i další pomůcky na míru, na které si lidé museli připlatit desetitisíce korun. Novinářům to řekli šéf NRZP Václav Krása a právník NRZP Zdeněk Žižka. VZP nyní oznámila, že si klienti budou moci vyřazené vozíky ponechat.
V Česku je kolem 30.000 vozíčkářů. Lékaři pak provedou ročně kolem 10.000 amputací nohy kvůli cukrovce. Nejobyčejnější mechanické vozíky vyjdou asi na 9000 korun, odlehčené na 20.000 korun, aktivní na zhruba 50.000 a speciální pro nejvážněji postižené na 100.000 korun. Klient si podle rady hradí někdy až 60 procent ceny. Elektrické vozíky pojišťovny proplácejí, ale jen do částky 136.000 korun. Náklopné zařízení pro polohování za 40.000 korun si obvykle musí handicapovaný uhradit. Mezi další pomůcky patří složité ortézy a protézy.
„Zdravotní pojišťovny si přivlastňují zdravotní prostředek, na němž se podíleli pacienti až 60 procenty ceny, tedy 60.000 až 70.000 korun. Nemají právo vést ho ve svém majetku. Starý i nový občanský zákoník mluví o tom, že existují nějaké podíly na věci. Je nepřípustné, aby zdravotní pojišťovna majetkovou účast přecházela,“ uvedl Žižka. Podotkl, že lidé s postižením nemívají vysoký příjem a náročnější pomůcky si mohou pořídit jen díky příspěvkům různých nadací.
Mechanický vozík má užitnou dobu pět let, elektrický sedm let. „Nikomu nestačí invalidní vozík jeden. Když se porouchá, trvá oprava dlouho a musí být na předpis. Člověk je vyřazen ze života. Všichni si chtějí vozík ponechat i po době užití, mají ho jako rezervu pro nenadálé případy,“ řekl Krása. Podle Žižky vrácené vozíky, které byly vyrobeny na míru, není většinou možné repasovat a končí ve šrotu.
Rada měla původně s VZP dohodu, podle níž si mohli lidé po uplynutí užitné doby pomůcky ponechat. Od ledna pojišťovna tento postup přestala dodržovat, uvedla NRZP. Nyní zástupci pojišťovny oznámili, že si klienti budou moci vyřazené vozíky znovu nechávat podle nové smlouvy, která nahradí dřívější dohodu.
Vrácení vozíků po klientech chce i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. „Musíme je požadovat zpět, neboť jde podle zákona o náš majetek, a to i s doplatky. Po uplynutí užitné doby nabízíme zájemcům odkup za odpisovou cenu, která je podle tabulek většinou symbolická,“ řekla mluvčí pojišťovny Hana Kadečková.
Podle vedení NRZP v poslední době není problém jen s vracením, ale i s předepisováním zdravotních pomůcek. Pokud žádost o ně lékař zdůvodní tím, že klientovi pomohou nejen zdravotně, ale i při začlenění a uplatnění v práci, zdravotní pojišťovny věc proplatit nechtějí. Podle zástupců pojišťoven úhradu neumožňuje zákon. Peníze totiž mohou zdravotní pojišťovny vydat jen na zdravotní péči, sociální péči by měl uhradit resort práce. Podle Krásy bylo sice dřív možné požádat o doplacení pomůcek ze sociálních dávek, tento model se ale od roku 2012 zrušil. Propojený sociálně-zdravotní systém v Česku zatím stále neexistuje.
Na to, jak se stanovují úhrady zdravotních prostředků a pomůcek si stěžovala Ústavnímu soudu skupina senátorů. Podle nich si zdravotní pojišťovny samy určovaly, zda a kolik zaplatí. Soud tuto část zákona o veřejném zdravotním pojištění ke konci příštího roku zrušil. Do té doby by zákonodárci měli připravit a prosadit nová pravidla.
20.7.2017zdroj: ČTK
