Jak správně vyšetřit člověka, který si stěžuje na bolest při pohybu, či na potíže s uchem, krkem či ušima? Jaké jsou základní principy lékařské etiky? Jak získat více času na pacienta zapojením techniky? Tato a další témata zazní na vůbec první Praktické konferenci pro praktické lékaře.
Tu pořádají Mladí praktici společně s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity (MU) v Brně ve dnech 5. a 6. února, v prostorách fakulty sociálních studií MU. „Konference je šitá na míru potřebám praktických lékařů. Jak se mění obor, zvyšuje se potřeba mluvit více než o nemocech o etice, či právu jako každodenní součástí práce v ordinaci. Na rozdíl od obvyklých přednáškových akcí, tato konference bude aktivní, obsahuje worshopy a velký prostor pro diskuzi,“ říká organizátor MUDr. Norbert Král, předseda Mladých praktiků.
Současná role praktického lékaře se podle prof. MUDr. Hany Matějovské Kubešové CSc., přednostky Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno musí změnit. „Zatímco v minulosti lékař řešil 90% obtíží pacientů a speciální vyšetření ordinoval, jen když bylo nezbytné, nyní se lidem nechce čekat v ordinaci. Proto praktické lékaře obcházejí a navštěvují přímo specialisty. Donesou si domů řadu léků, které si navzájem odporují nebo mají stejné účinky. Liší se názvy a jsou v různých krabičkách, ale obsahují stejnou účinnou látku. Praktický lékař se často o medikaci nedozví a nemá tak šanci ji korigovat. Tady pak řešíme případy předávkování a dalších zdravotních potíží,“ říká koordinátorka konference profesorka Matějovská Kubešová. Jak dále uvádí, je třeba, aby praktičtí lékaři získali důvěru a byli těmi prvními, za nimiž nemocný půjde. „Populace stárne a bude potřeba, aby praktičtí lékaři sledovali zdravotní stav obyvatel a hlídali bránu, kterou lidé do zdravotního systému vstupují,“ vysvětluje Hana Matějovská Kubešová. Z pozorování lékařů pak bude možné vyvodit, jak je třeba zahustit síť terénních služeb, aby starší pacienti mohli zůstávat déle doma, kolik bude třeba lůžek v domovech pro seniory, o kolik navýšit kapacity v zařízeních, kde se starají o pacienty s demencí, či Alzheimerovou chorobou. „V Brně odstartuje pilotní projekt, kdy budou praktičtí lékaři dobrovolně poskytovat údaje o svých pacientech. Ty použije Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro plánování do budoucna,“ doplnila profesorka Matějovská Kubešová.
Jedním z atraktivních témat konference je blok IT technologie. „Nemocných přibývá, dokážeme odhalit více chorob. Prodlužuje se věk dožití, čeho však příliš nepřibývá, jsou lékaři. Logicky se tak zkracuje doba, kterou na pacienta máme a můžeme s ním hovořit. Snažíme se tedy uspořit každou minutu, kterou místo nás může zvládnout technika,“ říká MUDr. Vladimír Marek z brněnské ordinace Familymed, který přednáší na téma: Lékař léčí, technika funguje.
„Používáme například systém objednání pacientů, kdy se nám lidé hlásí zasunutím kartičky pojišťovny do přístroje. Na každého pacienta tak ušetříme přibližně minutu času. Když v jeden den přijde do ordinace 50 pacientů, uspoříme téměř hodinu, kterou můžeme dát lidem,“ dává příklad MUDr. Marek. Cenný čas podle něj šetří i posílání výsledků vyšetření e-mailem, nebo e-recepty. „Namísto bezhlavého předepisování antibiotik, pacientovi odebereme krev a pošleme jej domů. Počkáme na výsledky, z nichž je patrné zda opravdu potřebuje antibiotika. Pokud ano, voláme a posíláme e-recept, který si vyzvedne v lékárně,“ vysvětluje Marek.
4.2.2016zdroj: Medica Healthworld a.s.
