Pojistné za státní pojištěnce bude stát počítat ze čtvrtiny průměrné mzdy, která pro něj bude vyměřovacím základem, navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Změna bude v prvním roce stát 14 miliard korun navíc, poté každý rok meziročně o 3,5 miliardy víc. Vyplývá to z návrhu novely zákona o pojistném na veřejné zdravotním pojištění, kterou ministerstvo zdravotnictví předložilo do připomínkového řízení. V současné době je placeno ze státního rozpočtu 969 korun měsíčně za 5,9 milionu pojištěnců.
Poprvé by mohlo být státní pojistné v roce 2021. „Výhodou tohoto řešení je především předvídatelnost vývoje výše platby za státní pojištěnce. Další z výhod spočívá ve skutečnosti, že nebude možné, aby meziročně docházelo ke snižování výše platby při stejném počtu pojištěnců,“ píše se v dokumentu.
Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovalo nařízení vlády, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy, jako je nově navrhováno. V době ekonomické krize byl růst platby zastavený, poté ho opět mění vláda svým nařízením. V letech 2018 až 2020 počítá s růstem asi 3,5 miliardy ročně.
„Spíš než objektivní kritéria rozhoduje podle důvodové zprávy aktuální politická situace a ochota uvolnit prostředky do oblasti zdravotnictví,“ uvádí dokument. Zastavení automatické valorizace podle něj v letech 2010 až 2013, kdy byly vyčerpány prakticky veškeré rezervy systému veřejného zdravotního pojištění.
Z příjmů zdravotního pojištění, které letos přesáhnou 300 miliard korun, tvoří platby za státní pojištěnce necelou čtvrtinu, nákladů ale spotřebují většinu. Dalším příjmem jsou odvody na zdravotní pojištění. Jedním z cílu změny zákona je tak zabránit dalšímu rozevírání těchto nůžek.
Státní pojištěnci jsou děti, nezaměstnaní a senioři, kterých neustále přibývá. „Vyšší počet státních pojištěnců umocňuje rozdíly mezi touto skupinou pojištěnců a ekonomicky aktivními skupinami obyvatelstva. Ty budou do systému s růstem průměrné mzdy odvádět stále větší podíl,“ uvádí předkládací zpráva.
Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 14.989 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2024 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1647 korun. Za státní pojištěnce bylo z rozpočtu hrazeno 969 korun měsíčně.
Nevýhodou řešení, které vychází z průměrné mzdy v prvních šesti měsících předchozího roku, je jeho mírné zpoždění. Makroekonomická situace v následujícím roce může být podle dokumentu připraveného ministerstvem zdravotnictví v následujícím roce odlišná a systém tak bude někdy potřebovat finanční podporu.
13.11.2018zdroj: ČTK
