Migréna není „jen“ bolest hlavy. Řada lidí při ní zvrací, ztrácí rovnováhu, nemůže mluvit, má zimnici, průjem, je zmatená a dezorientovaná. Společnost přesto migrénu nevnímá jako vážnou nemoc, pacienti se neustále setkávají s názorem, že jde „jen o bolest hlavy.“ Plně rozvinutý záchvat migrény si přitom podle lékařů nic nezadá s porodními bolestmi. To, jak se žije lidem s migrénou v Česku a v dalších 9 evropských zemích, zjišťoval online průzkum v rámci kampaně Beyond Migraine: The Real You. Průzkumu se zúčastnilo 7520 pacientů s migrénou, více než 500 jich bylo z Česka.
„Snažíme se veřejnost upozorňovat, že migréna není obyčejná bolest hlavy, ale chronické onemocnění, které pacienty výrazně omezuje v jejich životech. Výsledky průzkumu to jenom potvrzují,“ říká Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Podle průzkumu se 58 % dotázaných pacientů cítí vyčerpaně, 54 % pociťuje deprese a smutek, 51 % frustraci. Přesně 85 % tázaných říká, že společnost nebere jejich nemoc vážně, v Česku to takto vnímá dokonce 91 %. Téměř polovina lidí s migrénou v Evropě podle průzkumu svoji nemoc tají před okolím, a to i před partnerem a dětmi, u nás migrénu tají přes 60 % dotázaných. „Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní. Jiní se zase setkávají s nepochopením a zlehčováním svého stavu,“ vysvětluje Rýza Blažejovská. Kromě osobního života komplikuje migréna i přístup ke vzdělání – průzkum ukazuje, že v Česku takto ovlivňuje každého čtvrtého pacienta. Každého druhého brzdí při budování kariéry. „Jakmile nevíte, kdy vás přepadne další záchvat a kolik jich v měsíci ještě bude, je pracovní život o dost složitější. Do jisté míry to lze řešit například částečnými úvazky, ale ne každý zaměstnavatel má pro neplánované absence pochopení,“ popisuje Blažejovská.
Podle lékařů – neurologů – je při léčbě migrény důležitá především rychlá správná diagnóza a poctivé užívání léčby. V Česku funguje síť třiceti Center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kde pomáhají těm pacientům, kteří už se někde léčili, ale nemoc se nepodařilo běžnými postupy ovlivnit. Některým pacientům pomáhá při záchvatu tzv. akutní léčba analgetiky nebo léky přímo na „migrénu“ – triptany. U těch, kteří prožívají záchvaty častěji než čtyřikrát měsíčně, lékaři obvykle nasazují preventivní léčbu. Pacientům dokážeme snížit počet záchvatů až o 50 %, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání.
Lidem trpícím migrénou pomůže nemoc zvládat nová aplikace Migréna Kompas – ta umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku a intenzitu a užité léky. Kromě toho uživatel do kalendáře aplikace může zaznamenávat svou životosprávu a jak se cítil. Aplikace bude sloužit jako pomocník při rozhovoru pacienta s ošetřujícím lékařem, při kterém společně odhalí možné spouštěče atak a domluví se na vhodné změně životního stylu. Při léčbě migrény se často podceňuje skutečnost, že existuje řada ovlivnitelných faktorů jako stres, pití alkoholu, nedostatečný spánek nebo přísun tekutin, které ataky vyvolávají. Změna životosprávy nebo práce se stresem přitom může přispět ke snížení počtu záchvatů. Člověk s migrénou by si správně měl vést deník záchvatů, podle kterého pak lékař může sledovat projevy nemoci ve spojení s ostatními faktory a podle toho například upravit léčbu nebo doporučit jinou.
30.8.2020zdroj: Ozdravotnictví.cz
