Zhruba pětina mediků chce po vysoké škole odejít z Česka, výrazně častěji jsou to muži. Postupně jich ale ubývá, před dvěma lety to byla téměř čtvrtina. Vyplývá to z průzkumu společnosti Health Care Institute (HCI). Třetina těch, kteří chtějí jet za prací do zahraničí, tam plánuje zůstat 11 a více let. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci.
„Řada mladých budoucích absolventů chce působit v oborech, o kterých čteme, že jich je nedostatek, jako je praktické lékařství nebo pediatrie. Studenti vnímají to, jak zaměstnavatelé umožní mladým lékařům profesní a kvalifikační růst. Je to dominující faktor tohoto průzkumu,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. České lékařské fakulty mohly od příštího akademického roku navýšit o 15 procent počty studentů. Zájem uchazečů je podle Zimy ještě vyšší než v minulosti.
Ministerstvo zdravotnictví dotacemi podporuje vznik nových ordinací, zejména nedostatkové obory a vybrané regiony. Zvažuje i možnost, že nově vystudovaní lékaři, kteří tato více placená místa obsadí, se budou muset zavázat, že na nich zůstanou nejméně čtyři roky.
Pokud student medicíny absolvuje lékařskou fakultu, pokračuje v přípravě na atestaci na takzvaném rezidenčním místě. Zřizují je nemocnice i soukromé ambulance, medici se na nich dále vzdělávají pod dohledem zkušených lékařů. „Běžných rezidenčních míst se to týkat nebude, ale tam kde bude bonifikace zvýšená, by při odchodu musel část dotace vracet,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Při výběru místa budoucí lékařské praxe zohledňují studenti podle průzkumu na prvním místě jasné a jednoznačné podmínky pro předatestační a specializační přípravu. Prymula řekl, že současný systém je složitý, proto byla legislativně zakotvena jeho změna, ale proces ještě není dokončen.
Jako klíčové označil toto téma viceprezident Asociace studentů medicíny Dominik Karásek. „Mladí lékaři si stěžují, že supervize je nedostatečná a že jsou přetěžováni,“ uvedl. Problém vidí také ve stárnutí populace lékařů, která mediky školí.
Studenti, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, uvádějí jako nejčastější motivaci platové podmínky. Dalšími důvody jsou získávání zkušeností, lepší podmínky pro život v cizině, kvalitnější trénink ve specializační přípravě a větší míra supervize. Nejčastěji chtějí zamířit do Německa, roste ale i zájem o Švýcarsko. „Nebráníme se tomu, aby lékaři odjeli do zahraničí na zkušenou. Nárůst dlouhodobých pobytů ale zřejmě znamená, že ti, kteří odcházejí, tam už zřejmě chtějí setrvat,“ dodal Prymula.
Po odchodu do zahraničí většina lékařů očekává nástupní plat nad 35.000 korun měsíčně, pětina víc než 50.000 korun. Po atestaci doufají v platy nad 50.000 korun, pětina přes 100.000 korun. Jejich kolegové, kteří chtějí zůstat v českém zdravotnictví, čekají většinou nástupní plat do 35.000 korun, třetina do 30.000 korun. Po atestaci necelá pětina čeká plat mezi 30.000 a 40.000 korunami, necelá třetina do 50.000 korun a téměř čtvrtina 50.000 až 60.000 korun.
Podle Prymuly nejsou jejich očekávání příliš vzdálená od reality. „Mladí absolventi úplně ideálně placeni nejsou,“ dodal. Jejich platy loni vzrostly o 2500 korun měsíčně.
Průzkumu se zúčastnilo kolem 1300 studentů čtvrtých až šestých ročníků českých lékařských fakult a 300 studujících medicínu na Slovensku. Dvě třetiny z nich byly ženy. Více než tři čtvrtiny lékařů, kteří odpovídali, chtějí po škole pracovat v nemocnicích.
V minulém školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 2500. Lékařské fakulty přijímají asi každého desátého až patnáctého zájemce.
10.4.2019zdroj: ČTK
