Pětina cévních mozkových příhod je způsobena fibrilací srdečních síní, což je jedna z nejběžnějších forem srdeční arytmie. V Česku s ní žije přes 300.000 lidí, tisíce dalších o onemocnění nevědí. Informovaly o tom pacientské organizace Ictus a Sdružení pro rehabilitaci osob po cévních mozkových příhodách (CMP). Chtějí se zaměřit na lepší informovanost a dostupnost léčby.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mrtvice postihne zhruba 34.000 lidí ročně. Asi 6000 na následky zemře, jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí. Další pacienti se potýkají s různě závažným postižením, které má vliv na kvalitu jejich života. V celé EU se vynakládá na léčbu mrtvice 30 miliard eur (asi 775 miliard korun).
U pětiny mozkových příhod je příčinou fibrilace síní. V Česku ji má diagnostikovanou asi 335.000 lidí. Odborníci odhadují, že počet pacientů nad 55 let se do roku 2060 zdvojnásobí. „Fibrilace síní způsobuje, že se hromadí krev v srdeční komoře a roste tak riziko vzniku sraženiny v srdci. Ta se pak může utrhnout a tepenným řečištěm doputovat až do mozku, kde tepnu ucpe a dojde k cévní mozkové příhodě,“ vysvětlil přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a předseda České kardiologické společnosti Miloš Táborský.
Častěji se vyskytuje u starších lidí, u pacientů s vysokým krevním tlakem, onemocněními srdce, ledvin, ale také s cukrovkou či obezitou. Většinou nemá příznaky, objevit se může nepravidelné rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi, dušnost nebo problémy se spánkem a úzkost. Odhalit ji může vyšetření EKG. Podle mezinárodních studií až 40 procent nemocných o své diagnóze zatím neví a pětina se s ní neléčí. Léčba ředěním krve přitom podle Táborského může riziko snížit až o dvě třetiny.
„My, zástupci pacientů po cévní mozkové příhodě, se znepokojením vnímáme, jak malý důraz klade česká společnost a kompetentní orgány odpovědné za zdravotnictví, včetně zdravotních pojišťoven na vyhledávání, diagnostiku a účinnou léčbu tohoto kardiovaskulárního onemocnění,“ uvedli za Sdružení CMP místopředsedkyně Brigita Prokopenková a za organizaci Ictus ředitel Jan Dohnálek.
Pacientské organizace žádají, aby byla vypracována národní strategie prevence cévních mozkových příhod ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a odbornými společnostmi. Odstranit je podle nich třeba také současné bariéry přístupu k novým, moderním lékům. Fibrilaci je možné léčit i operativně, například katetrizační ablací, která „spálí“ tkáň v srdci, která je za onemocnění zodpovědná.
2.11.2018zdroj: ČTK
