Co chybí primární péči v ČR, aby se dostala na evropskou úroveň? Jak se dotkne nedostatek rezidenčních míst pro praktiky veřejnosti? Přestane být neplodnost považována za nemoc a jak se k tomu postaví pojišťovny? Proč elektronická evidence tržeb (EET) v ordinaci? Co je STK pro chlapy a jak muži stárnou? Tato a mnohá další témata zazní na Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje tento pátek ve Slovanském domě v Praze.
„Po tři dny budou stovky lékařů na konferenci probírat nejžhavější zdravotnická témata a novinky z oboru. Přednášet přijedou experti z psychiatrie, diabetologie, neurologie, onkologie, endokrinologie či kardiologie. Projekt STK pro muže a svůj pacientský příběh představí Petr Koukal. Řešit budeme i potřebu navýšení rezidenčních míst pro všeobecné lékařství. Probereme také diskriminující systém úhrad ambulantní péče ze strany Ministerstva zdravotnictví (MZ). Obojí se úzce dotýká nejen nás samotných, ale může mít vážný dopad na celou veřejnost,“ shrnul předseda SVL, doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.
O rezidenční-školicí místa pro mladé lékaře budou muset praktičtí lékaři a jiná akreditovaná zdravotnická zařízení svádět boj. MZ totiž letos všeobecným praktikům snížilo počet těchto míst na nedostačujících 100. Praktické lékařství je přitom jediná specializace, která je na nich plně závislá. „Pokud nedojde k navýšení rezidenčních míst alespoň na 130, hrozí v budoucnu plošný nedostatek lékařů. Lidí, které je potřeba léčit, přibývá a praktici stárnou.
Rekvalifikace lékařů jiných specializací, kteří ale zůstávají na místě, problém také neřeší. Příkladem za všechny jsou Severní Čechy, kde na ordinaci jednoho lékaře připadá přes 2 600 pacientů, což je neúnosné,“ dodává člen organizačního výboru konference a místopředseda výboru SVL, MUDr. Igor Karen. Příspěvek MZ na přípravu jednoho mladého praktického lékaře činí 1 440 000 korun na tři roky. „Částka musí pokrýt rezidentův plat včetně odvodů, pracovní oděv, zaškolení a draze placenou praxi v nemocnici. Zatímco v nemocnicích jsou absolventi ufinancovatelní, v primární péči funguje princip jeden lékař na jednoho mladého lékaře s povinností být do 15 minut fyzicky k dispozici v případě potřeby rezidenta,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková.
Celkově letos ministerstvo investovalo do rezidenčních míst v primární péči o 4 miliony korun méně než loni. „Svým rozhodnutím MZ zásadně omezuje rozvoj primární péče na úkor nemocniční, kde poskytlo podporu ve výši 596 400 000 korun. V roce 2018 plánuje MZ úhradovou vyhlášku, která způsobí další rozevření nůžek mezi výší úhrad do nemocniční a ambulantní péče. Tento problém nás pobuřuje a jsme připraveni protestovat,“ říká doc. Býma. Současný stav financování zdravotnictví ke zlepšení dostupnosti ambulantní péče nepřispívá i přesto, že jí na mnoha periferiích hrozí úplný rozklad. „Naše praxe nejsou schopny v personálních nákladech konkurovat velkým nemocnicím, stávají se pro lékaře a sestry neatraktivními, a dostávají se tak do personální nouze. Pokud se vývoj úhrad nezmění, hrozí, že se řada pacientů v ČR ocitne bez základních zdravotních služeb,“ uzavírá MUDr. Vojtíšková.
V Česku opustí školy zhruba 1 000 lékařů za rok. Okolo 73 % studentů plánuje hledat uplatnění v ČR, 27 % z nich odchází za prací do zahraničí, nejčastěji na dobu 2–5 let. V 75 % případů chtějí absolventi pracovat v nemocnicích. Pouze 22 % z nich v ambulancích. Přitom největší zájem mají studenti o obor Všeobecné praktické lékařství.
Dalším ze žhavých témat konference bude elektronická evidence tržeb (EET) v ordinaci všeobecného praktického lékaře. „EET považujeme za svazování svobodného povolání. Zásadní problém vidíme v neefektivnosti využívání složitého a drahého systému pro minimum obratů, které v ordinaci vykážeme. Většina plateb jde totiž přes účty zdravotních pojišťoven,“ říká MUDr. Cyril Mucha, člen Pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP.
Změny se dotknou především pacientů. „Jelikož nám stát nepřislíbil žádné kompenzace ani snížení DPH, budeme nuceni zvýšit ceny za služby v našich ordinacích, a pokusit se tak vyrovnat náklady na EET,“ říká MUDr. Mucha.
Praktičtí lékaři také proberou novinky v asistované reprodukci (AR) a jejich možný dopad na praktické lékařství. Poslední roky ukazují výrazný posun v přijetí moderních technik AR v praktickém životě. „Dokládá to záměr WHO odstoupit od medicínské definice neplodnosti a přejít k reprodukci jako právu jednotlivce,“ říká doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D., z Katedry klinických a preklinických oborů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a dodává: „Pokud se tak stane a neplodnost již nebude považována za nemoc, nýbrž právo, hrozí, že na veškeré úkony s ní spojené přestanou přispívat zdravotní pojišťovny.
28.4.2017
zdroj: Medica Healthworld a.s.
