Kdyby lékaři, kteří jsou v seniorském věku, odešli do důchodu, zdravotnictví by podle chirurga Pavla Pafka mělo velké problémy. Mladé, zejména muže, medicína už tolik neláká, protože práce, hlavně přesčasová, není náležitě ohodnocená, řekl lékař, který 3. července oslaví osmdesáté narozeniny. Jako riziková skupina v době epidemie nového koronaviru měsíc na doporučení kolegů do nemocnice nechodil. Měl tak víc času na své oblíbené sporty a přírodu.
„Kdyby opravdu byla hranice pro odchod lékaře do důchodu 65 let, měla by nemocniční medicína velké personální problémy, pokud by se rovnou nezhroutila. A nejenom nemocniční,“ řekl. Medicínu podle něj člověk může dělat, „dokud nepadne“, věk není rozhodující. Jen v jeho oboru chirurgie je to složitější, protože jsou potřeba i fyzické předpoklady. Starší jsou ale i pacienti, devadesátníci byli v začátcích jeho kariéry spíš výjimkou, a dnes se běžně operují.
Kdy má člověk odejít do důchodu, je podle Pafka složitá otázka. „Každý má být soudný a uvědomit si to. Okolí vám to naznačí a rozumný člověk poděkuje a netrpí hořkostí,“ uvedl. Sám předal vedení III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole před deseti lety. „Byl to připravovaný proces, věděl jsem, kdo přijde po mně,“ řekl. Nové vedení podle něj kliniku dál posunulo. „Je to jako v rodině. Děti buď majetek, který nashromáždili rodiče, ‚rozfrcají‘ nebo ho rozmnoží. A klinika je ten druhý případ,“ dodal lékař, který provedl stovku transplantací plic.
Současná společnost je podle něj víc zaměřená na výkon, než když do práce nastupoval on. „Mladí lidé se víc dívají na peníze. Uvědomují si, že medicína nepatří mezi zaměstnání, kde se dají vydělat velké peníze,“ řekl a poukázal na to, že mezi stovkou nejbohatších Čechů není ani jeden lékař.
Na druhou stranu si podle něj mladí uvědomují, že stejně důležitý je volný čas. „Každý začíná po skončení školy v nemocnici. To jsou roky, kdy musí mít noční služby, neděle, svátky. Velmi pečlivě zvažují, že peníze, které si vydělají, nekompenzují dobu přesčasové práce,“ dodal. To je podle něj jedním z důvodů, proč je v současné době na lékařských fakultách jen třetina mužů a dvě třetiny žen.
Lidé jsou podle něj často nespokojení, protože sebe i okolí srovnávají s ideálem. Platí to podle něj i pro to, jak Česko zvládlo epidemii nemoci covid-19. Lidem, kteří opatření řídili, je podle něj třeba poděkovat, ne kritizovat, co se mohlo udělat jinak. „Ti, kdo těch chtějí zřizovat různé komise, by se měli zamyslet, co by v té situaci udělali sami. A nesrovnávat s ideálním stavem,“ dodal.
Pafko je mezi padesátkou odborníků v iniciativě Síť na ochranu demokracie. „Myslím si, že demokratickou zemí jsme, ale je potřeba ji hlídat. Musíme respektovat většinu, která volby vyhrála, ale to neznamená nekritizovat a neupozorňovat na věci, které podle mě nejsou správné,“ uvedl.
Samotného ho politika nelákala, přestože nabídku na kandidaturu do Senátu dostal. „Naučil jsem se profesi, kterou můžu být ostatním lidem prospěšný a je to konkrétní pomoc. Z mého pohledu je to v poslaneckých nebo senátních lavicích málo konkrétní. Proto jsem se dal na chirurgii, mám rád konkrétno a chci vidět výsledky v krátké době,“ dodal.
1.7.2020zdroj: ČTK
