Pacientům, kterým musí být kvůli chronickým zánětům nebo riziku rakoviny odebrána slinivka, mohou pomoci jejich vlastní buňky, takzvané Langerhansovy ostrůvky. Lékaři jim je z vyoperovaného orgánu odeberou, upraví a vrátí do jater. Lidé, kteří by měli bez slinivky silnou cukrovku, pak mohou být i úplně bez potíží nebo mít cukrovku slabou. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Transplantace ostrůvků je vhodná u lidí, kteří zatím nemají diabetes a lékaři jim budou muset kvůli zánětu nebo nádoru odstranit slinivku břišní. Tento orgán kromě výroby trávicích šťáv produkuje inzulin a glukagon, tedy hormony zodpovědné za udržování hladiny cukru v krvi. Vrácení Langerhansových ostrůvků může vzniku diabetu po odstranění slinivky zabránit.
„Langerhansovy ostrůvky získáváme z pacientovy vlastní slinivky pomocí složitých laboratorních metod. Při nich se slinivka očistí a velmi laicky řečeno rozmixuje. Ze získané směsi tkáně se posléze centrifugou oddělí právě ostrůvky. Celý proces trvá čtyři až osm hodin,“ řekl přednosta Kliniky diabetologie IKEM Peter Girman. Výsledek se podá infuzí jaterní žílou do jater, kde se ostrůvky usadí a nahradí endokrinní funkci slinivky.
Podobné operace nejsou časté, protože vhodných pacientů není mnoho. V Evropě se jim věnuje podle ředitele IKEM Michala Stiborka pět zdravotnických zařízení. „Případy jsou poměrně raritní, jednotky za rok. Pro žádnou z malých zemí by teď nemělo smysl ho vyvíjet každá zvlášť,“ řekl ředitel Stiborek.
V IKEM bylo v posledních letech takto léčeno pět až deset lidí ročně, poslední pacient byl operován na Slovensku, do IKEM byla letecky přepravena jeho vyjmutá slinivka a zpět do Univerzitní nemocnice v Martině letěly ještě ten samý den jeho upravené Langerhansovy ostrůvky, které lékaři vrátili do těla pacientovi.
U 30 procent pacientů po tomto zákroku se objeví lehká forma cukrovky, kterou lze kompenzovat léky či podáváním inzulinu, u třetiny není potřeba vůbec. V ostatních případech se podle Girmana zákrok nemusí podařit, ze slinivky se například nepodaří získat dostatečné množství funkčních Langerhansových ostrůvků.
Devětadvacetiletý muž trpěl opakovanými záněty slinivky, které ho ohrožovaly na životě. Kvůli genetické mutaci u něj navíc hrozilo riziko vzniku rakoviny slinivky. „Poslední rok a půl byl nejhorší v mém životě. V nemocnici jsem v součtu strávil pět měsíců, měl jsem nesnesitelné bolesti a záchvaty každý měsíc,“ řekl pacient. Nemohl přijímat běžnou stravu, musel přísně hlídat její složení a výrazně hubl. I krátce po zákroku už může znovu jíst pevnou stravu a cukrovka se mu zlepšuje. „Dokážu sníst jídlo bez strachu z dalšího záchvatu,“ dodal. Za největší devízu ale považuje fakt, že už mu nehrozí rakovina slinivky, která patří mezi nejhůře léčitelné druhy rakoviny. V Česku jí onemocní v posledních letech asi 2500 lidí za rok, 2200 až 2300 ročně zemře.
Podobnými potížemi trpěl od dětství i dvaatřicetiletý muž, kterého lékaři z IKEM operovali před pěti lety. Jeho stav se podle něj zlepšil po měsíci až dvou. I bez slinivky má jen velmi lehký diabetes. „Dietním režimem, kdy jím hodně zeleniny a masa, a pohybem se dá lehká cukrovka velmi dobře kompenzovat,“ uvedl. Pacientovi ze Slovenska doporučil sport, který jeho stav hodně zlepšil.
Langerhansovy ostrůvky IKEM transplantuje od roku 2005, deset let předtím se na to připravoval. „První jsme získávali ze slinivky od zemřelého dárce a samotná první transplantace proběhla velmi dobře,“ uvedl vedoucí Laboratoře Langerhansových ostrůvků František Saudek. Pokud se ostrůvky transplantují od zemřelého dárce, musí pacient podstupovat léčbu omezující jeho imunitní reakci na nové buňky.
26.10.2022zdroj: ČTK
