Ministerstvo zdravotnictví podle hodnocení odborníků z oboru za první rok vlády ANO a ČSSD pokročilo zejména v přípravě nové legislativy. Pracovalo hlavně na těch zákonech, jejichž části zrušil Ústavní soud. Bez konkrétních výsledků ale podle nich zůstává zveřejňování dat a zavádění úhrady za pacientem nebo jednoduššího vstupu nových léků a technologií do úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Menšinová vláda ANO, ČSSD, kterou podpořila KSČM, byla jmenována loni 27. června. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch působil už v první jednobarevné vládě ANO.
„Již je v platnosti nový zákon o úhradách zdravotnických prostředků a v legislativní přípravě také novela zákona o vstupu inovativních léků a zákon o elektronizaci zdravotnictví. Zpožděná je legislativa upravující obsazování správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven,“ řekl Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA). Právě tu spolu s úhradami zdravotních prostředků zrušil Ústavní soud.
Do legislativního procesu vstoupil také návrh zákona o léčivech, který má zlepšit dostupnost léčiv chybějících v běžné distribuční síti pomocí emergentního systému dodávek. V pátek Sněmovna schválila lékový záznam jako další funkci elektronického receptu. Přístup lékařů, lékárníků a záchranářů do seznamu léků, které pacient užívá, má zvýšit bezpečnost a zabránit užívání duplicitních medikamentů nebo jejich nežádoucímu vzájemnému působení. Novela putuje ke schvalování do Senátu, platit by měla od roku 2020, zavádí také hrazení většiny ceny léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění.
Odborníci kladně hodnotí navyšování platů zdravotníků, zvýšení počtu studentů lékařských fakult nebo podporu primární či stomatologické péče. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče žádal vyšší nárůst odměn a jejich srovnání napříč zřizovateli mezi tabulkovými platy a smluvními mzdami. V nemocnicích řízených ministerstvem jsou podle něj odměny řádově o tisíce vyšší než v městských, krajských či soukromých nemocnicích. Na výši odměn si stěžovaly i sestry v domácí péči.
„Ministerstvu se poprvé v historii podařilo moderovat dohodovací řízení tak, že došlo ke shodě ve všech segmentech a úhradová vyhláška jen tuto shodu přenesla na normativní úroveň, současně se mu ale nepovedlo zabránit následnému nařízení vlády o plošném zvýšení platů a mezd zdravotníků,“ uvedl Pavel Vepřek, který působí jako člen představenstva Nemocnic Plzeňského kraje a v minulosti byl ředitelem FN Motol a poradcem ministra Leoše Hegera. Zatímco loni se dohodlo všech 14 segmentů, letos dohoda tří chyběla. Podle ministerstva jí ale bylo téměř dosaženo i v oblasti nemocnic akutní péče, což považuje za úspěch.
S mladými lékaři, jejichž kompetence slibovalo upravit, ministerstvo podle Marie Lopourové ze Sekce mladých lékařů České lékařské komory spolupracuje a komunikuje. „Nesouhlasíme s legislativním ukotvením kompetencí bez adekvátního finančního ohodnocení výkonů, čili je to komplexní problém na velkou debatu s pojišťovnami,“ dodala Lopourová. Pracují také společně na systému hodnocení nemocnic a ordinací, kde se lékaři vzdělávají.
Mezi zatím nesplněné sliby oslovení odborníci počítají například dostupnost dat o kvalitě zdravotní péče pro pacienty, zavádění úhradových mechanismů směřujících peníze za pacientem nebo zavádějících stejnou úhradu za léčbu stejné diagnózy v podobném zdravotnickém zařízení (takzvané DRG). Chybí podle nich také transparentní systém pro hodnocení technologií a výkonů vstupujících do úhrad pojišťoven (takzvané HTA). Podle ministerstva tento přístup používá komise schvalující nové přístroje.
„V letošním roce dochází ve všech nemocnicích k vykazování nově nasmlouvaných ukazatelů DRG, které umožní veškerou péči klasifikovat v novém systému. Současně probíhají simulace zavedení DRG do úhrad, kde je cílem ministerstva, aby se nové DRG objevilo aspoň částečně v úhradách již v roce 2020,“ řekla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Podle Marcely Alföldi Šperkerové ze zdravotnického think-tanku Klub Mederi zatím není mnoho informací o nové koncepci fungování zdravotních pojišťoven, kterou by měl upravit společný zákon. „Systému by prospělo odpolitizování VZP, jednotná úprava jejich systému vedení a kontroly, která umožní efektivní a motivované řízení, tlak na aktivní smluvní politiku s poskytovateli zdravotní péče a možnost motivovat pojištěnce i poskytovatele k dodržování efektivních léčebných postupů v péči o chronicky nemocné,“ řekla ČTK.
Jedním z bodů programového prohlášení byla také reforma odměňování lékárenské péče. „Ani v rámci na ministerstvu zdravotnictví nově ustanovené pracovní skupiny pro reformu lékárenské péče jsme se ale bohužel zatím moc neposunuli,“ řekl ČTK prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Komora žádá nikoliv současnou úhradu podle ceny léku na recept, ale kombinaci s odměnou za odborné služby lékárníka.
22.6.2019zdroj: ČTK
