Kvůli kouření loni v ČR podle odborníků zemřelo více lidí než na koronavirus. Ročně jich je 16 000 až 18 000, nejvíc na rakovinu plic a chronickou obstrukční plicní nemoc. I proto experti podporují alternativy cigaret, ideálně beztabákové, jejichž zdravotní rizika jsou ve srovnání s ostatními výrobky nižší.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil uvedl, že je třeba k současným omezením, jako je zákaz kouření v restauracích nebo zákaz prodeje tabákových výrobků dětem do 18 let, přidat také principy takzvaného harm reduction, tedy minimalizace rizik a škod. „Představa světa bez drog, tabáku a alkoholu je iluze. V realistické politice je potřeba reálně snižovat dopady a rizika,“ řekl Vobořil.
Podle vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Evy Králíkové jsou v Česku asi dva miliony kuřáků. Z nich by 70 % raději nekouřilo a za život podstoupí typicky až desítky pokusů přestat, uvedla. Každý rok to podle ní zkusí více než čtvrtina z nich, kolem půl milionu lidí. Úspěšných je bez odborné pomoci jen 5 % z nich. Králíková proto zdůraznila, že závislost na nikotinu je nemoc, kterou je potřeba řešit s pomocí lékaře.
I podle ní jsou proto lepší alternativou k cigaretám, které produkují rakovinotvorný kouř, různé jiné dostupné výrobky. Za bezpečnější pro zdraví považuje Králíková ty, které jsou úplně bez tabáku včetně zahřívaného, například elektronické cigarety. Zdravotní přínos zahřívaného tabáku je podle ní diskutabilní.
Uvedla, že cena cigaret by se měla pohybovat kolem 300 až 400 korun za krabičku, což by odpovídalo i růstu příjmů, krabičky by podle ní měly mít jednotné balení se zachováním „ošklivých“ obrázkových varování a cigarety by se měly prodávat jen v trafikách, ne v obchodech s potravinami.
„Společenské náklady převažují příjem z daní. České odhady nejsou moc přesné, podle extrapolace zahraničních dat jsou asi 150 miliard korun. Nejvyšší náklady nejsou na zdravotnictví, ale je to ztráta ekonomicky aktivních let,“ uvedla. Odborníci podporují zvýhodnění alternativ i cenově, za současného zachování zákazu jejich prodeje mladším 18 let.
S nutností omezovat rizika v zásadě souhlasila i končící náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Podle ní je ale třeba myslet i na to, aby pak s dostupnějšími alternativami kouření nezačínaly děti a mladiství a nestaly se závislými na „jiné droze“ než je tabák.
Podle dalších odborníků je ale právě to principem omezování rizik, protože mladí bez dostupné alternativy spíš sáhnou po klasické cigaretě. Obráceně to ale podle nich neplatí. „Prokázalo se, že elektronické cigarety u mladých lidí nevedou ke kouření,“ uvedl Ladislav Csémy, který se závislostem věnuje v Národním ústavu duševního zdraví. Doplnil, že ani alternativní produkty nelze považovat za zcela bezpečné.
13.3.2022zdroj: ČTK
