Všechna lůžková zařízení, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví, by měla mít nemocničního kaplana, který bude součástí týmu nemocnice. Doporučuje jim to metodický pokyn, který ministerstvo připravilo a který bude účinný od poloviny dubna. Předpis, který dnes představili zástupci ministerstva zdravotnictví a nemocničních kaplanů, stanovuje mimo jiné kvalifikační požadavky na kaplany, jejich práva a povinnosti.
Dosud neexistovala právní norma, která by působení duchovních v tuzemských nemocnicích zakotvovala. Většina velkých státních nemocnic tuto službu v současnosti poskytuje, podle zástupců kaplanů to ale závisí na vstřícnosti vedení nemocnice.
„Pro nás je důležité to, že kaplan už není ten, kdo je v nemocnici trpěný, nebo se dostává do nemocnice jen na základě toho, že ředitel fandí této otázce,“ řekl předseda Asociace nemocničních kaplanů Vítězslav Vurst, který působí v olomoucké fakultní nemocnici. Důležité je podle něj rovněž to, že předpis jasně definuje, kdo je nemocniční kaplan.
Podle pokynu musí mít zájemce o post nemocničního kaplana dokončené teologické vzdělání na magisterském stupni, musí absolvovat kurz nemocničního kaplanství, který nabízí v ČR tři teologické fakulty. Měl by mít také nejméně tříletou praxi v pastorační péči a musí získat pověření České biskupské konference a Ekumenické rady církví v ČR.
Ministerstvo také zřídí Radu pro duchovní péči, která která by měla řešit koncepční a strategické otázky týkající se duchovní péče v nemocnicích. Bude mít osm členů, mezi kterými budou zástupci církví, ministerstva a nemocnic.
Vurst by chtěl, aby duchovní byli součástí multidisciplinárního nemocničního týmu. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové bude ministerstvo prověřovat možnost, že by byl kaplan zařazen mezi takzvané jiné odborné pracovníky, mezi kterými jsou v současnosti například psychologové či sociální pracovníci. „Nemocniční kaplan může být pro některé pacienty stejně důležitý jako například chirurg. Psychický stav pacienta totiž mnohdy výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby,“ uvedla náměstkyně.
Většinu práce duchovních v církevní Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze tvoří podle hlavního kaplana nemocnice Marka Drábka laické rozhovory s pacienty, příbuznými či personálem. Asi čtvrtinu tvoří svátosti a modlitby. Podle Vursta je poměr podobný i v olomoucké nemocnici.
Nemocniční kaplani jsou v současnosti sdruženi ve dvou organizacích – Asociaci nemocničních kaplanů (ANK) a Katolické asociaci nemocničních kaplanů v ČR (KANK). Podle webových stránek ANK působí kaplani asi ve třech desítkách tuzemských nemocnic. KANK uvádí na svém webu kontakty na katolické nemocniční kaplany ve zhruba 45 městech. Podle Vursta jsou ale někteří duchovní členy obou asociací.
27.3.2017zdroj: ČTK
