Některé povrchy dětských hřišť z umělé pryže mohou podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) uvolňovat zdraví škodlivé látky. Doporučuje proto obcím, školám a dalším majitelům takových hřišť, aby při objednávání nového hřiště žádali od výrobce certifikát zaměřený speciálně na to, že použité materiály žádné škodliviny nevylučují. SZÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě.
„Nebezpečnost těchto látek se zvyšuje, zejména pokud je expozice lidského organismu těmto látkám dlouhodobá a opakovaná,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do tří let Jitka Sosnovcová. Látky zvyšující riziko vzniku rakoviny se mohou do těla dostávat při styku s povrchem nebo vdechováním při jejich vypařování.
Záleží na množství materiálu a způsobu, jak se z něj látky uvolňují. „Dále také na době, kterou lidé tráví v kontaktu s těmito povrchy a samozřejmě na ročním období. V létě, kdy na povrchy praží slunce, nebo pokud jsou položeny například na podlahové topení v uzavřených prostorech, se z některých uvolňuje silný zápach. Právě ten bývá, dle dosavadních zkušeností, častým indikátorem možné zdravotní závadnosti,“ vysvětlila.
Na problematiku podle odborníků v poslední době upozornilo i několik zahraničních vědeckých studií. V České republice problematiku řeší odborná meziresortní skupina. „Nelze v žádném případě paušalizovat, že se problém škodlivin týká všech hřišť a sportovišť s umělým povrchem. Záleží samozřejmě na použitých materiálech,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. Povrchy podle ní mohou obsahovat například staré pneumatiky nebo jiné recyklované materiály.
„K nejzávažnějším zdravotním rizikům, která mohou tyto materiály představovat, patří expozice organismu z přítomnosti polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Tyto chemické látky patří do skupiny karcinogenních látek, tedy látek, které způsobují rakovinu,“ uvedla vedoucí Národního referenčního centra pro odpady a půdu a vedoucí Oddělení hygieny půdy a odpadů SZÚ Magdalena Zimová.
Příkladem je benzo(a)pyren, který přímo poškozuje genetickou informaci buněk. Umělé povrchy mohou podle SZÚ uvolňovat i další škodlivé látky, jako jsou ftaláty, těžké kovy, benzen, bisfenoly nebo polyfluorované a perfluorované látky (PFAS).
Děti jsou podle Zimové vůči takové expozici citlivější. „Mimo jiné proto, že mají vyšší citlivost pokožky a sníženou metabolickou a detoxikační kapacitu, tedy schopnost odbourávat škodliviny z těla ve srovnání s dospělým člověkem, a také mají vyšší citlivost cílových orgánů,“ uvedl SZÚ v tiskové zprávě. Látky ale škodí i dospělým sportovcům.
„Je nesmírně důležité, aby města, obce, školy či další subjekty, které vybavují dětská hřiště a sportoviště umělými povrchy, důsledně vyžadovaly od dodavatelů certifikáty zdravotní nezávadnosti umělého povrchu z hlediska uvolňování chemických látek. Ne každý certifikát, kterým se mohou výrobci zaštiťovat, totiž musí být zaměřen právě na tuto zdravotní nezávadnost,“ doplnila Zimová. SZÚ proto vydal speciální doporučení, jak mají laboratoře tyto povrchy testovat.
(ČTK)
22.4.2024zdroj:
