Nejvíc celiaků lékaři diagnostikují do šesti let věku, výjimkou ale nejsou ani šedesátníci, kteří musí pro své zdravotní potíže začít dodržovat bezlepkovou dietu. Na dnešním Fóru celiaků v pražských Letňanech to řekla lékařka Iva Hoffmanová z Fakultní nemocnice v Motole. Nemoc se projevuje zánětem tenkého střeva, průjem jako typický příznak ale někteří pacienti mít nemusí. Hlavní léčbou je dieta. Pacienti žádají peticí, aby na ni víc přispívaly zdravotní pojišťovny.
Nemoc, při níž se tělo brání lepku, je podle lékařky velmi variabilní a může se projevovat i bez trávicích potíží, jako jsou průjmy, nadýmání nebo střevní koliky. U dětí může být varovné neprospívání nebo nižší vzrůst, u dospělých únava, chudokrevnost s nedostatkem železa, ale také špatné výsledky jaterních testů, zánět jícnu nebo potíže se štítnou žlázou. „Typický je kožní projev na loktech, kolenou nebo ve kštici. Puchýřky připomínají pásový opar,“ popsala.
Kvůli široké škále příznaků trvá správná diagnostika od jejich objevení i několik let. V současné době se léčí více než 26.000 lidí, podle odhadů může být počet nemocných až čtyřnásobný. Lékaři se proto při nové diagnóze snaží vyšetřit i příbuzné.
Až 40 procent lidí má určitou kombinaci genů, která se může u několika procent z nich projevit celiakií. „Ještě hrají různou roli vlivy zevního prostředí, které působí na bakterie žijící v tenkém střevě,“ uvedla. Spustit nemoc v dospělém věku mohou různé faktory, například onkologická léčba. „Často se druží s onemocněním štítné žlázy nebo cukrovkou prvního typu,“ doplnila.
Nedodržování diety vede k nedostatečnému vstřebávání základních živin a rozvinutí dalších nemocí a následků, jako je řídnutí kostí, deprese, neplodnost, samovolné potraty a v dlouhodobém horizontu vede až k rakovině tenkého střeva.
Pokud mají lidé podezření, že by jejich zdravotní potíže mohly souviset s nesnášenlivostí lepku, nemají podle Hoffmanové potraviny vysazovat sami. Prvotní by mělo být vyšetření lékařem, které odhalí protilátky, které by se při vysazení lepku ve výsledku testů neobjevily.
Pacienti upozorňují na to, že potraviny, které lepek neobsahují, zejména speciální pečivo, je velmi drahé. Petici více než 11.000 lidí žádajících větší podporu celiaků projednali poslanci na konci dubna, 5. června se k ní vrátí zdravotní výbor Sněmovny. V novele zákona o zdravotním pojištění, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví, se s vyšším příspěvkem z fondu prevence počítá. Konkrétní parametry ale zatím zveřejněné nejsou.
V současné době zdravotní pojišťovny na dietu z fondů prevence přispívají podle informací na webu Celiak.cz různé částky. Například největší VZP přispívá až 8000 korun, ale pouze dětem a studentům do 26 let. Ostatní přispívají většinou 1000 až 5000 korun bez věkového omezení. Podmínkou příspěvku je obvykle předložení účtenky, kde jsou potraviny označené jako bezlepkové.
Státní zdravotní ústav připravuje také metodiku pro zajištění bezlepkového stravování ve školách. Školy by měly mít do budoucna povinnost dietu zajistit nebo umožnit bezpečné ohřátí pokrmu přineseného z domova.
(ČTK)
18.5.2024zdroj:
