Levnější náhrady biologických léků, kterým skončila patentová ochrana, mohou podle jejich výrobců ušetřit českému zdravotnictví stovky milionů korun. Na tiskové konferenci to řekl ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Martin Mátl. Finančně nákladná biologická léčba, která se používá k léčbě nádorů nebo poruch imunity, stála loni české zdravotnictví asi deset miliard korun. Letos se počítá ještě asi s 1,5 miliardou navíc.
Moderní léky vyrobené z živých buněk mohou u jednoho pacienta stát až miliony korun ročně, předepisují je pouze specializovaná centra. Tyto léky působí na molekuly a na pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a ve zdravých buňkách se buď nevyskytují, nebo jen v malé míře. Biologická léčiva tak zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny.
V Česku se biologické léky objevily kolem roku 2000. „Do té doby jsme léčili léky, které oslabovaly imunitu a měly spoustu nežádoucích účinků. Potom se podařilo vyrobit molekuly, které působily cíleně. Začalo jich přibývat, ale problém byla cena,“ řekl ředitel Revmatologického ústavu Praha Karel Pavelka.
Přibližně před pěti lety, když výrobcům původních léků skončily patenty, se začaly objevovat takzvané biosimilars, tedy levnější náhrady biologických léčiv. „Proces (přechodu na levnější lék) by měl být na základě společného rozhodnutí lékaře a pacienta v ordinaci. Nezdá se vhodné, aby to dělali pojišťovny nebo ředitelé nemocnic a už vůbec ne, aby léky zaměňoval lékárník,“ dodal Pavelka.
Důvody k přechodu na levnější varianty léků z originálního jsou hlavně ekonomické. „Přirovnal bych to k výměně spojky v autě, kde vám nabídnou originální značkový díl a nebo levnější, neoriginální. Ten ale musí fungovat úplně stejně,“ řekl náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.
Zkušenosti s biosimilars mají lékaři v revmatologii nebo gastroenterologii. Podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se v onkologii zatím tato léčiva využívala v podpůrné léčbě. Případné úspory do roku 2020 při použití biosimilars proti použití původních biologických léků Mátl odhaduje na 355 milionů korun.
Výrobci originálních léčiv upozorňují, že vyrobit stejnou účinnou molekulu není tak jednoduché jako stejnou chemickou látku. Vadí jim také, že výrobci biosimilars nemusí znovu projít některými fázemi výzkumu a testování, což jim snižuje náklady na výrobu.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK pro AIFP v roce 2015 pětina lékařů nevěděla, co je biologická léčba, a přes 70 procent netušila, co jsou biosimilars.
23.2.2018zdroj: ČTK
