Snadnější detekci škodlivých látek mají umožnit modely lidských buněk, které vyvinuli toxikologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Modely lidských buněk dokážou odhalit nebezpečné látky v životním prostředí či potravinách a lze je využít i při testování vedlejších účinků nových léčiv. Univerzita už podepsala licenční smlouvu s kanadskou biotechnologickou společností Applied Biological Materials o komerčním využití těchto buněčných linií.
Vedoucí katedry a výzkumného týmu Zdeněk Dvořák dnes řekl, že olomoučtí vědci využili komerčně dostupných buněčných linií odvozených od různých lidských orgánů a nádorů, které geneticky upravili. Výsledkem jejich práce je buněčná linie nazvaná AZ-AHR. Ta dokáže reagovat v umělých podmínkách laboratoře s cizorodými látkami. Činí tak prostřednictvím takzvaného dioxinového receptoru, který hraje hraje klíčovou roli při působení toxických látek v organismu.
Další tři vytvořené buněčné linie mají schopnost odhalit v životním prostředí či v živém organismu látky steroidního charakteru. Umějí také detekovat látky, které ovlivňují účinky hormonu štítné žlázy. Jejich působení v lidském organismu může vést k hormonálně podmíněným druhům rakoviny, jako je například rakovina prsu, prostaty nebo štítné žlázy.
Pomocí modelů lidských buněk lze zjistit škodliviny i ve vodě, půdě či ovzduší. „Významnou roli mohou hrát i při sledování bezpečnosti potravin, tedy zda neobsahují škodlivé látky. Slouží i pro testování vyvíjených léčivých látek, ale například i testování existujících léčiv. Díky nim můžeme lépe poznat vedlejší molekulární účinky léků,“ řekl Dvořák.
Originalita vyvinutých linií podle Dvořáka spočívá v tom, že jde výhradně o lidský model vyvinutý v umělých podmínkách laboratoře. „Je koncipovaný tak, aby v maximální míře napodoboval fyziologické podmínky v lidském těle. Linie jsou dostatečně stabilní, poměrně dost citlivé a vysoce specifické,“ uvedl Dvořák. Většina buněčných modelů užívaných ve vědě nyní vychází ze zvířecích tkání.
Informace o buněčných liniích už publikovaly vědecké časopisy ve světě. „O naše linie projevila zájem řada špičkových světových toxikologických a klinických laboratoří, kterým jsme je bezplatně poskytli pro výzkumné účely. Šlo například o univerzity ve Vídni, Stockholmu či Newcastlu. Tím se výrazně posílila pozice přírodovědecké fakulty v mezinárodní vědecké spolupráci,“ uvedla členka výzkumného týmu Aneta Grycová.
30.9.2015zdroj: ČTK
