Podle průzkumu Medici 2020 se drtivá většina dotázaných studentů lékařských fakult v ČR necítí připravena vstoupit po škole do praxe. Největší obavy mají ze zvládnutí administrativy a z práce s informačními systémy. Průzkum také ukázal, že 10 % mediků nehodlá naskočit do českého zdravotnictví. A ti, kteří naskočí, nejčastěji plánují, nebo zvažují stát se praktickým lékařem.
Dotazníkový průzkum Medici 2020 mezi studenty všech osmi lékařských fakult provedl spolek Mladí lékaři. Mapuje připravenost mediků 4.– 6. ročníků lékařských fakult na výkon lékařské profese. Podle předsedy Mladých lékařů, MUDr. Martina Kočího je zpětná vazba nesmírně důležitá jak pro samotné fakulty, tak pro celé zdravotnictví. Když studenti dostanou, co potřebují, nebudou se bát vkročit do praxe a nebudou utíkat za hranice za lepším vzděláváním.
Z průzkumu vyplynulo, že 80 % studentů posledního ročníku medicíny se necítí připraveno na první rok klinické praxe. Častým důvodem je nezkušenost v práci se zdravotnickou dokumentací. 78 % dotázaných se necítí na to, že by zvládlo ihned pracovat s informačními systémy nemocnic, 82 % děsí „papírování“ spojené s přijetím, přemístěním nebo propuštěním pacienta, 73 % dělá těžkou hlavu předepisování léků, 69 % převazování a ošetření nekomplikovaných ran. Naopak více než 90 % nemá obavu z toho, že by nezvládla samotné vyšetřování pacientů.
Mezi další důvody toho, proč se studenti medicíny necítí dostatečně připraveni, uvedli například příliš vysoký počet mediků připadajících na vyučujícího při praktické výuce, přibližně 80 % uvádí že na jednoho pedagoga jich připadá pět a více. Dále jmenovali nedostatek zpětné vazby, přílišné zaměření na teorii a nedostatečné procvičování dovedností nebo dokonce žádnou praktickou zkušenost z některých oblastí medicíny. Téměř polovina studentů šestého ročníku například uvedla, že nikdy při povinné výuce neošetřila nekomplikovanou chirurgickou ránu s následnou kontrolou lékaře. Alarmujících 60 % respondentů zaškrtlo, že je vyučující (téměř) nikdy nesleduje a nekontroluje, jak vyšetřují pacienta. A 38 % nikdy nesepisovalo příjmovou zprávu. Polovina respondentů dokonce provedla méně než čtyři cvičné resuscitace na figuríně. Pravděpodobně proto většina studentů šestého ročníku nad rámec povinné výuky docházela při studiu na dobrovolnou praxi, a přiznává, že právě to zásadně ovlivnilo, co na konci studia umí.
A co hraje roli při volbě místa, kde by medici zůstali i po atestaci? Průzkum ukázal, že plat nehraje tak velkou roli. Důležité jsou pro ně spíše vztahy na pracovišti a dobrý školitel. Za přiměřený nástupní čistý plat (bez služeb a příplatků) považují medici přibližně 35 tisíc korun. Realita je ovšem taková, že tento plat nyní činí 35 480 korun hrubého, rozdíl oproti představě mediků je tedy přibližně o 13 000 korun nižší.
22.9.2020zdroj: Ozdravotnictví.cz
