Lékařů odcházejících do důchodu by podle modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) mohlo příští rok být už více než absolventů lékařských fakult v daném roce. Fakulty nemohou počty studentů navýšit, není dost peněz ani učitelů. Novinářům to dnes na tiskové konferenci řekli zástupci Asociace děkanů lékařských fakult a ministerstev školství a zdravotnictví. V loňském školním roce v Česku studovalo podle statistik ministerstva školství na lékařských fakultách přes 21.000 lidí, lékařů-absolventů bylo přibližně 1100.
„Pokud se nic nezmění, bude v roce 2025 třetina veškeré kapacity krytá lékaři ve věku nad 60 let,“ přiblížil modelovou situaci ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Už v současné době je průměrný věk lékaře 49 let, praktického lékaře pro děti a dorost 59 let. V současné době počty lékařů mírně rostou, odborníci ale čekají, že se tento trend bez zásahu brzy otočí.
Podle Duška reálně nastoupí do zdravotnictví odhadem asi 860 z 1100 absolventů z loňského roku. Pokud by lékařské fakulty navýšily počet přijímaných o 16 procent, negativní trend by se nejspíš podařilo zastavit. Optimální by bylo navýšení počtu studentů o 20 až 25 procent a udržet ho deset let. „To by vytvořilo rezervu 1500 až 2000 lékařů, kdy se očekává nárůst nemocnosti,“ dodal Dušek.
Demografický vývoj věku lékařů i celé společnosti není rovnoměrný. Největší propad lze podle něj předpokládat už v příštích třech letech, potom bude pokles postupný, ale s vlnami. Jeden demografický vrchol bude odchod do důchodu lidí, kterým je v současné době kolem 55 let. Další větší se očekává při odchodu dnešních čtyřicátníků. V roce 2020 tak bude třetina lékařů starších 60 let a 18 procent nad 65 let. O pět let později bude mezi doktory pětašedesátníků a starších už 22 procent.
Zájem o studium je velký, fakulty přijímají podle děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Martina Bareše každého desátého zájemce. Navýšení ale podle děkanů není možné bez dalších peněz a učitelů. „Fakulty dostanou na provoz jen asi dvě třetiny potřebných nákladů. Zbytek si musí samy vydělat, například anglickými studijními programy,“ vysvětlil děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo.
Děkani v současné době nechtějí spekulovat, kolik peněz by pro odpovídající navýšení kapacit potřebovali. Chtějí nejdřív analyzovat data. Podle náměstka ministra školství Pavla Dolečka ze tří miliard navíc, které dostalo školství do letošního rozpočtu, nic dostat nemohou. „Je to systémový nástroj pro všechny fakulty. Do vnitřních toků univerzit už zasahovat nemůžeme,“ dodal. Připomněl také, že ministerstvo žádalo o 4,5 miliardy navíc, dostalo jen tři. Dohoda o přidání lékařským fakultám musí být podle něj na úrovni vlády a musí jít o dlouhodobý závazek.
Pro více studentů ale chybí vedle peněz také učitelé i lékaři, kteří školí absolventy při specializačním vzdělávání. Také u nich se projevuje stárnutí populace, 60 procent všech profesorů vyučujících na lékařských fakultách je starších 60 let.
Mladé lékaře ale působení na fakultách neláká. „Většina našich kolegů má částečný úvazek, protože jim nemůžeme nabídnout celý,“ dodal Šedo. Asistent na fakultě má nástupní plat kolem 22.000 korun, později se může přiblížit ke 30.000 korun. Docent bere přibližně 45.000 korun, profesor kolem 50.000 až 60.000 korun. „Učitelé medicíny mají poloviční příjmy než jejich kolegové v praxi,“ dodal Šedo. Jejich finanční postup je navíc proti nim opožděný.
Podle statistik ministerstva školství v loňském školním roce na lékařských fakultách studovalo 21.292 posluchačů, další studovali veterinářské fakulty nebo Fakultu zdravotního lékařství Univerzity obrany. Cizinců bylo mezi nimi více než 7200, asi 3400 z nich si vzdělání platilo. Loni absolvovalo na lékařských fakultách téměř 2500 Čechů, z nichž asi 1100 byli přímo lékaři, a asi 700 cizinců.
27.2.2018zdroj: ČTK
