Nemoc covid-19 neznamená podle lékaře Martina Balíka, který se staral v pražské Všeobecné fakultní nemocnici o nejvážnější případy, automaticky cytokinovou bouři. Tato nepřiměřená reakce imunitního člověka na nákazu podle něj není tak častá, aby bylo nutné pacientům preventivně podávat léky potlačující imunitu. Řekl to v rozhovoru s ČTK.
V nemocnici od 1. března, kdy se nákaza v ČR poprvé prokázala, bylo s covidem-19 kolem 1750 lidí. Nyní musí být hospitalizovaných asi 2,5 procenta nemocných, na jaře to byla i desetina. Ve vážném stavu jsou aktuálně asi tři desítky nemocných.
„Od začátku jsme podávali remdesivir, který dáváme dál. To je asi to hlavní, co máme,“ řekl Balík. Ve VFN byl koncem dubna experimentální americký lék podán prvnímu českému pacientovi, pražskému taxikáři.
Velká očekávání, která ale podle Balíka nikdy nemohla být naplněna, byla od léčby pacientů s covidem-19 ve vážném stavu různými druhy antirevmatik, například hydroxychlorochinem.
„Nevěřím, že koronavirus je cytokinová bouře. Naopak si myslím, že se jedná o lidi se zásadním způsobem potlačenou imunitou. A podávat jim léky na potlačení imunitní odpovědi paušálním způsobem je extrémně nebezpečné,“ dodal. Ve VFN se naopak těmto pacientům snaží imunitu podpořit. Výsledky, byť na malých počtech pacientů, podle Balíka ukazují, že tento postup je správný.
„Ve světě stále někdo mluví o nebezpečné cytokinové bouři, ale jsou to typicky lidé, kteří vůbec intenzivní medicínu nedělají, nebo dokonce ani klinickou medicínu,“ uvedl. Při cytokinové bouři tělo produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. „Kdyby k tomu došlo, tak to budu léčit. Ale rozhodně s tím nebudu pracovat jako s hlavním nosným prvkem mojí terapie, protože je to velice vzácná situace,“ dodal.
Oslabit imunitu hospitalizovanému znamená podle Balíka otevřít ho pro další infekce, které jsou v intenzivní medicíně časté. „Dostávají se ke slovu různé rezistentní kmeny bakterií a pacienty to likviduje, protože se pak třeba už vůbec nedostanou z nemocnice. To je to největší riziko, které tady vzniká,“ dodal. Někteří pacienti podle něj právě tyto komplikace nepřežijí.
I virus je podle Balíka zřejmě jiný než na jaře. „Ta nemoc je sice teď velmi nakažlivá, ale zdá se, že celková infekční dávka v populaci je relativně nižší, než byla na jaře. Je to dané i tím, že koronavirus nemá rád vyšší teploty a nemá rád ultrafialové záření,“ vysvětlil. Může se to podle něj změnit, až se ochladí na teploty kolem deseti až 15 stupňů a bude vlhčeji. „Proto se to šíří na klimatizovaných diskotékách, kde lidi pijí z jedné bowle, na jatkách nebo v chladicích boxech,“ dodal.
Virus podle Balíka trochu mutuje, méně poškozuje lidi než na jaře, není tak agresivní. „Nepodceňoval bych, že se populace promořuje. Primární imunita na virovou infekci je buněčná, ale testování na buněčnou imunitu nikdo nedělá, protože je to velmi komplikované. Není to o protilátkách, které změříme,“ řekl.
Proto podle něj není třeba přikládat velkou důležitost tomu, že je někdo po vyléčení znovu pozitivní, pokud nemá příznaky. „Má virus zřejmě někde na sliznici, což znamená, že buněčnou imunitou a slizniční nespecifickou imunitou to zvládá velmi dobře,“ uvedl.
Mezi nemocnými jsou teď většinou mladší lidé než na jaře, proto není tolik vážných případů. Nákaze se musí ale bránit, aby nedospěla do rizikových skupin. „Na druhou stranu, máme tady lokální vzplanutí v domovech důchodců, kde je 20 nebo 30 dědečků a babiček pozitivních a překvapivě jim to nedělá vůbec nic. Akorát jsou nešťastní, protože jim tam zakazují návštěvy,“ dodal.
29.8.2020zdroj: ČTK
