Přes 40 tisíc lidí ročně v Česku zasáhne mrtvice, odborně nazývaná cévní mozková příhoda. Většina postižených se pak doživotně potýká s jejími následky, čtvrtina lidí zemře. Život by jim však mohla zachránit běžná preventivní prohlídka, během níž by lékař mohl včas odhalit fibrilaci síní, tedy nepravidelný srdeční rytmus, a nasadit vhodnou léčbu.
Na zanedbání prevence doplatil například sedmdesátiletý Petr Kačer, který mrtvici způsobenou fibrilací síní prodělal před osmi lety. „O fibrilaci síní jsem nic nevěděl až do doby, kdy jsem před osmi lety dostal mrtvici. Způsobila mi ji krevní sraženina, která doputovala ze srdce do mozku. Lékaři mi v nemocnici sdělili, že mám fibrilaci síní. Kdybych o své diagnóze věděl dřív, bral bych preventivně léky na ředění krve, které by tomu mohly zabránit. Proto bych chtěl apelovat, aby lidé věnovali této nemoci více pozornosti, “ říká pan Petr.
Porucha srdečního rytmu je druhou nejčastější příčinou cévní mozkové příhody. Nejfrekventovanějším typem této poruchy je právě fibrilace síní, která zodpovídá až za pětinu případů mrtvice. U pacientů s fibrilací síní navíc mívá horší průběh, čtvrtina z nich umírá do 30 dnů, polovina do roku. Fibrilace síní přitom vede k pětkrát vyššímu riziku cévní mozkové příhody.
Nejde přitom o žádné výjimečné onemocnění. „Fibrilace síní postihuje asi 2 procenta dospělých a vzhledem ke stárnutí populace očekáváme, že její výskyt bude v nejbližších desetiletích významně narůstat,“ vysvětluje doc. MUDr. Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu. Například u lidí nad čtyřicet let je riziko fibrilace síní až čtyřnásobné. „Odhadujeme, že v ČR máme přibližně půl milionu nemocných, diagnostikováno je však pouze okolo dvou set tisíc,“ upřesnil doc. Vrablík.
Fibrilace síní se může u každého projevovat jinak. Někdo pociťuje zrychlení tepu, jiný oslabenou výkonnost. Často se stává, že se příznaky nedostaví vůbec a poruchu lékaři odhalí, až když pacient prodělá mrtvici. „Přitom by stačilo, aby lidé chodili na pravidelné prohlídky k praktickému lékaři. Ty jsou jednou za dva roky plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Lékař při nich zkontroluje tep a natočí EKG a případný problém tak odhalí i u zdánlivě zdravého člověka včas. Dříve, než dojde k fatálním následkům,“ upozorňuje předseda společnosti Mladých praktiků, MUDr. Norbert Král.
Pokud má praktický lékař podezření na poruchu srdečního rytmu, odešle pacienta ke specialistovi, který rozhodne o vhodné léčbě. „U většiny pacientů s arytmií je nutná doživotní léčba ředící krev, která brání tvorbě sraženin. Tato léčba snižuje riziko vzniku cévní mozkové příhody o dvě třetiny,“ vysvětluje doc. MUDr. Jan Václavík z I. interní kliniky – kardiologické ve Fakultní nemocnici Olomouc.
Nemocní pak užívají léky tzv. antikoagulační léky, z nichž nejznámější je warfarin. Ten však způsobuje pacientům mnoho nežádoucích účinků, nesnáší se s řadou jiných medikamentů včetně volně prodejných a také potravin. Pacienti také musejí pravidelně podstupovat laboratorní kontroly a dávky léku se často upravují.
Existují ale i další řešení. „Dnes máme moderní alternativy warfarinu, kterými jsou léky spadající do skupiny tzv. NOAC, tedy „nových“ neboli newarfarinových perorálních antikoagulačních léků. Jejich výhodami jsou vyšší účinnost nebo bezpečnost léčby oproti warfarinu. Podle nových evropských i českých kardiologických doporučení by měly léky ze skupiny NOAC být u většiny pacientů preferovány před warfarinem,“ dodává Václavík.
27.11.2016zdroj: Marcela Alföldi Šperkerová
