Zdá se to být nemožné, ale některé návyky, které jsou považovány za zdravé a prospěšné, mohou ve skutečnosti pokazit náš každodenní boj s váhou a přinést nám kilogramy navíc. Za prvé je to posedlost po všem, co je nízkotučné. Diety s nízkým obsahem sacharidů a tuků se množí jako houby po dešti, ale to neznamená, že jsou tou správnou a účinnou strategií v boji proti nadbytečným kilogramům.
Četné výzkumy totiž ukázaly, že pojídáme-li výhradně pokrmy bez tuku, může to zvyšovat chuť na sacharidy, nehledě na to, že to může vést k tomu, že netučných potravin sníme o polovinu více.
Totéž platí pro sacharidy: je sice pravda, že jejich vyškrtnutí z každodenního jídelníčku vede k poklesu hmotnosti, zároveň je ale pravda, že v okamžiku, kdy je zase začneme konzumovat, ihned shozené kilogramy nabereme zpět. Z toho plyne, že chceme-li zhubnout, musíme jíst všechno, dávat přednost čerstvým a celozrnným potravinám a vyhýbat se absurdnímu vynechávání určitých druhů potravin.
Studie zveřejněná v časopise Journal of Marketing ukázala, že potraviny s etiketou „zdravé“ či „nízkotučné“ vedou k tomu, že se jich sní více, ale že také vedou lidi k tomu, že méně cvičí, jako by takové jídlo bylo náhražkou tělesné námahy. Žádná sebezdravější potravina ale nemůže cvičení nahradit.
Další chybou je počítání kalorií. Nikoli náhodou bylo prokázáno, že dieta založená na počítání kalorií vede v 95 procentech případů k jistému nezdaru. Jakmile totiž sníme málo kalorií, tělo zpomalí metabolismus a spaluje více svaly než tuk. Lépe je tedy soustředit se spíše na to, co si dáváme na talíř.
Nevyplatí se ani dělit jídla na „dobrá“ a „špatná“. Někteří si myslí, že si mohou dovolit nějaký ten prohřešek v dietě a dát si nějakou dobrůtku na ulici, když předtím snědli talíř zeleniny. Následný pocit viny může vést paradoxně k tomu, že pak jíme více, než bychom měli.
Stejně tak chybujeme, když dodržujeme stejnou rutinu v jídelníčku. Ráno cereálie, salát k obědu, ryba a zelenina v páře k večeři: s opakujícím se menu je téměř nemožné shazovat kilogramy. Jak bylo řečeno na poslední konferenci Institute of Food Technologists, dieta s omezeným výběrem jídel vede ke snížení počtu dobrých bakterií žijících v našich střevech, které ovlivňují mimo jiné i kontrolu nad chutí k jídlu, pocit sytosti a množství cukru v krvi.
A nejen to. Studie vědců z Food and Brand Lab na Cornellově univerzitě zjistila, že ti, kdo trvale dávají přednost neobvyklým a exotickým jídlům, mají menší tendenci k nabírání na váze než ti, kteří jedí stále totéž, píše italský deník Corriere della Sera.
Snaha chránit životní prostředí může mít na nás bumerangový efekt. Studie Harvard Business School ukázala, že ten, kdo se vypraví do obchodu s vlastní nákupní taškou, má větší tendenci nakupovat více potravin než ten, kdo se spokojí s igelitovou taškou z obchodu.
Důvod? Jestliže jsme zvolili tak ekologický přístup, vede nás to k tomu, že se pak „odměníme“ potravinami, které nejsou tak docela zdravé, jako jsou cukrovinky nebo zmrzlina. Není však třeba na ochranu životního prostředí rezignovat: stačí přemoci touhu kupovat potraviny, které bychom jíst neměli, a ekologickou tašku považovat za docela běžnou záležitost.
17.10.2015zdroj: ČTK
