Hektické životní tempo se podle odborné garantky iniciativy Vím, co jím lékařky Václavy Kunové dá skloubit se správným stravováním. Příjem potravy by měl být během dne vyvážený, čímž se předejde večernímu přejídání. Snídaně by měla tvořit 20 až 25 procent denního příjmu, oběd 30 až 35 procent. Chybou je vynechat večeři, která by měla být dvě až tři hodiny před ulehnutím. Kdo si myslí, že vynecháním večeře zhubne, podlehl výživovému mýtu.
„Kdo se chystá ulehnout až před půlnocí, může bez obav povečeřet kolem osmé. Kdo jde spát hladový, dobře se nevyspí. Kvalita spánku je nízká, protože v noci se organismus regeneruje a potřebuje energii,“ vysvětlila.
Hladový organismus si ukládá tuky do zásoby. Navíc pokud člověk hladoví celou noc, klesne mu hladina cukru v krvi, což není dobré pro mozek. Ten pracuje i přes noc a cukr je nezbytný pro jeho dobré fungování.
Bez snídaně má člověk v druhé půli dne větší hlad. Stoupá riziko nadváhy, narušena bývá i výkonnost a soustředění. Vyplatí se přidat třeba do müsli banán, protože obsahuje triptofan, z něhož si tělo vyrábí tzv. hormon dobré nálady.
Po snídani by měla následovat dopolední svačina, stejně jako po obědě odpolední svačina. Obě dohromady by měly tvořit 20 procent denního příjmu. Svačiny udržují stabilní hladinu cukru v krvi, zabraňují náhlým pocitům hladu a přejídání.
V pravidelném jídelním rytmu je podle Kunové důležitý oběd. „Kdo má chuť si dát jídlo, které zrovna neodpovídá zásadám zdravého stravování, jako třeba pečenou kachnu nebo sladký dezert, měl by si ho dát právě v poledne,“ poradila. Po takovém obědě je ale většina lidí pro duševní práci nepoužitelná, je proto lepší si tučnější jídlo dopřát ve dni volna.
Důležité je jídlo pomalu a důkladně rozkousat. V žaludku se tvoří hormon hladu ghrelin, který způsobuje, že při pomalejším jezení má člověk rychleji pocit zasycení. Když se jídlo hltá, žaludek nestihne hormon vytvořit, pocit sytosti se nedostaví, a člověk se přejí.
6.3.2015zdroj: ČTK
