Fakultní nemocnice se na novou právní formu univerzitních nemocnic od příštího roku nepřemění. Vládní návrh zákona, jenž převod předpokládá, v tomto volebním období přijat nebude. Sněmovní zdravotnický výbor přerušil tento týden na výjezdním zasedání v Mikulově projednávání vládní předlohy až do konce září. Prakticky to znamená to, že norma s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadne pod stůl.
Ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka postup výboru rozčaroval. Ministr i jeho náměstci byli podle mluvčí úřadu Štěpánky Čechové připraveni s poslanci o normě debatovat, vysvětlovat a hájit ji, členové výboru ale odhlasovali hned v úvodu odročení. „Ministra zdravotnictví mrzí, že poslanci nebyli ochotni o tomto bodu jednat a tím de facto jeho další projednávání pohřbili,“ sdělila ČTK Čechová.
Předseda výboru Rostislav Vyzula poukázal na to, že výbor předlohu probíral i minulý týden. „Zákon jsme diskutovali velmi podrobně,“ řekl. Norma má podle něho mnoho nedostatků. Ve výboru proto převážil názor, že tak významná záležitost by se neměla řešit narychlo na konci volebního období. „Odstátnění fakultních nemocnic je evidentní, hrozí mnoho problémů, i majetkových,“ podotkl. Jen on má k návrhu dvě desítky připomínek.
Vyzula se obává například toho, že ztrátové nemocnice by mohly, byť by jim půjčoval stát, skončit v dluhové pasti a následně případně i v privatizaci. Se ztrátou hospodaří zejména Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, v červených číslech skončila v uplynulých letech také Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Pod kontrolou vlády by Vyzula nechal prodej majetku univerzitních nemocnic. Za nedemokratické označil ustanovení, podle kterého by ředitelé nynějších fakultních nemocnic zůstali po převodu na univerzitní nemocnice ve funkcích bez výběrového řízení.
Kontroverze předloha vzbudila už v úvodním kole projednávání na sněmovním plénu. Ludvík hájil přeměnu fakultních nemocnic na univerzitní mimo jiné argumenty, že zařízení by měla větší ekonomickou svobodu a snazší řízení. Naopak komunisté se obávali snah o privatizaci. ODS pak neprosadila zamítnutí ani vrácení normy vládě k přepracování. Zastával se jí bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger, podle kterého by zrušila mechanismus oddlužování nemocnic, které stálo už mnoho miliard korun.
Část odpůrců normy se vznikem univerzitních nemoc souhlasí, ale v jiné než navrhované podobě. Například podle ODS musí být směr takový, aby vysoká škola měla zásadní možnost mluvit do řízení nemocnic a vzdělávání lékařů nebylo dáno pouhou smlouvou.
Předloha předpokládá, že univerzitní nemocnice by byly právnickou osobou, kterou by bylo možné ustavit, zrušit nebo sloučit pouze zákonem. Zařízení by měla uzavřenou smlouvu o spolupráci s vysokou školou, jejíž studenti by se v nich vzdělávali. V čele univerzitních nemocnic by sice stáli ředitelé, za zády by ale měli nově správní rady. Nemocnice by hospodařily s majetkem, který by na ně stát převedl, a výnosy by mohly použít pouze na úhradu nákladů spojených se svou činností.
17.6.2017zdroj: ČTK
