Počet úmrtí během podzimních měsíců, kdy státy Evropské unie zasáhla druhá vlna epidemie covidu-19, byl výrazně vyšší, než kolik činní střednědobý průměr. Jedny z nejvyšších procentních růstů v EU vykázala v říjnu a listopadu Česká republika. Od března do konce října bylo v EU zaznamenáno téměř 300 000 úmrtí více, než je průměr z předchozích let, uvedl tento týden unijní statistický úřad Eurostat.
V září se počet úmrtí v EU zvýšil ve srovnání s průměrem za léta 2016 až 2019 o sedm procent, v říjnu pak o 17 procent. Nepříznivý vývoj panoval i v listopadu, ačkoliv Eurostatu chybí za tento měsíc data z několika členských zemí.
Výrazně vyšší počet úmrtí poprvé statistikové zaznamenali na jaře, kdy se státy EU potýkaly s první vlnou epidemie. „Od května do července byla zaznamenána nižší úroveň nadprůměrných úmrtí, úmrtnost se ale začala zvyšovat v srpnu a září s další vlnou pandemie,“ uvedl Eurostat.
Nejvyšší procentní růst v celé EU vykázala v říjnu Česká republika. Počet úmrtí se tehdy zvýšil o 53 procent. V listopadu se údaj zvýšil na 75,6 procent a byl čtvrtý nejvyšší v EU. Vyšší růst úmrtí vykázalo v listopadu Bulharsko, Polsko a Slovinsko. V těchto státech se počet úmrtí zvýšil o více než 90 procent. Český údaj byl nadprůměrný i v září, kdy počet úmrtí vzrostl o 10 procent.
Nejvyšší růst počtu úmrtí v celé EU připadá na duben, kdy se počet mrtvých zvýšil o čtvrtinu. V březnu a dubnu zaznamenalo nejvyšší procentní přírůstek úmrtí v EU Španělsko, a to o 53 procent v březnu a o 79 procent v dubnu.
Podle Eurostatu od března do konce října bylo v celé EU zaznamenáno o 297 500 úmrtí více, než kolik činí průměr z předchozích let. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) byla v té době potvrzena úmrtí 192 000 osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem. Statistici se domnívají, že velká část zvýšené úmrtnosti souvisí s epidemií a nemocí covid-19.
22.1.2021zdroj: ČTK
