Česko ani po tomto volebním období nebude mít propojený systém sociální a zdravotní péče. Vládní strany si v koaliční dohodě sice předsevzaly, že překážky pro kofinancování obou druhů služeb odstraní, změny ale nakonec nepřijaly a neprosadily. Kritizuje to rada postižených i někteří politici. Některé strany ve svých předvolebních programech teď slibují, že zdravotní a sociální péči propojí a posílí.
„Zůstalo to ve stejné situaci jako před nástupem vlády. V této oblasti se nepřijalo vůbec nic, žádná zákonná úprava. Je to škoda. Oba ministři – jak zdravotnictví, tak práce a sociálních věcí – byli z jedné strany. Mohli se domluvit,“ řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása.
Zdravotní péče spadá pod ministerstvo zdravotnictví a hradí se ze zdravotního pojištění. Sociální služby má na starosti ministerstvo práce a platí se hlavně z dotací státu, krajů a obcí a z příspěvků na péči od klientů. Oba resorty měla nyní ve správě ČSSD. Řešení sice hledaly, ale vláda návrh dostala až koncem loňského roku. Novela o sociálních službách, kterou předložilo ministerstvo práce, měla letos zavést nové ošetřovatelské domovy se sociální i zdravotní péčí. Kabinet zákon vůbec neprojednal. Podle některých poslanců přišla norma pozdě a šance na její přijetí byly malé.
Podle odborníků největší překážku v propojení představuje financování. Zdravotní pojišťovny nechtějí platit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce zas léčbu. Experti a odbory poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je téměř stejná a také stejně stojí. Předsedkyně odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková ČTK už dřív řekla, že zdravotní péče v domovech vyjde ročně na téměř sedm miliard korun, zdravotní pojišťovny proplatí ale asi třetinu.
„Je potřeba, aby tady skutečně fungovala jakási norma, která umí tyto dvě záležitosti propojit. Hodně se hovořilo o dlouhodobé péči, nakonec to spadlo. Musí se ministři domluvit, nebo sloučíme zase ministerstva v jedno. Bylo to tak dlouhá léta a fungovalo to,“ uvedl Krása.
Ke kritikům sociálnědemokratických ministrů se připojila na jednání sněmovního sociálního výboru i poslankyně vládního hnutí ANO Radka Maxová. „Dalo by se předpokládat, že když klíčová ministerstva má jedna strana, mělo by dojít k dohodě, a to ve zdravotně-sociálním pomezí nedošlo,“ řekla.
Na propojení sociální a zdravotní péče pracovala už vláda Petra Nečase. Její ministři zdravotnictví a práce z TOP 09 podepsali v dubnu 2011 memorandum o spolupráci a začali chystat zákon o dlouhodobé péči, která měla začít podle plánů fungovat v roce 2013. Nečasův kabinet tehdy na jaře padl. Provozovatelé zařízení si stěžují na to, že se záměry nedaří dotáhnout do konce a každá další vláda zřizuje novou pracovní skupinu, která na návrhu pracuje od začátku.
Propojení zdravotního a sociálního systému slibují nyní ve svých volebních programech ČSSD, TOP 09 či Piráti. ODS se zmiňuje o systému koordinované rehabilitace. Také podle Zelených je nynější stav neutěšený. ČSSD chce zajistit zařízením pro seniory a postižené dlouhodobé financování, ODS by chtěla pro sociální služby tříleté dotace místo jednoletých. TOP 09 píše v programu i o posílení zdravotní a sociální péče v domácím prostředí a o propojení s ohledem na potřeby pacientů, ne resortů. Piráti uvádějí, že narovnají platby za stejné služby v LDN a domovech pro seniory. ANO, lidovci a Starostové program zatím nezveřejnili, SPD a komunisté se o dlouhodobé péči nezmiňují.
Na neexistující propojení mezi sociálními a zdravotními službami nyní doplatí zřejmě i zdravotní sestry z domovů pro seniory a postižené. Nedostanou totiž nejspíš slibovaný dvoutisícový příplatek. Ten mají od července pobírat zdravotnice, které pracují bez dohledu samostatně na směny u lůžek pacientů. Ministerstvo zdravotnictví na příspěvky vyčlenilo dotace, ale jen pro zdravotnická zařízení. Ministerstvo práce uvedlo, že jeho dotace nemůže čerpat zdravotnický personál.
27.7.2017zdroj: ČTK
