Epileptologické výzkumné centrum Praha, které vznikne v nejbližších dnech, propojí vědce zkoumající příčiny a mechanismy epilepsie s klinickou praxí. Prospět by mělo jak vědeckému výzkumu, tak lidem, kteří mají epilepsii a podstupují léčbu. Centrum zastřeší odborníky z Fyziologického ústavu Akademie věd, Fakultní nemocnice v Motole, Univerzity Karlovy (UK) a Českého vysokého učení technického. Jak řekl Jakub Otáhal z oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu, podpis smlouvy je otázkou nejbližších dnů. Již nyní má centrum dvě nabídky spolupráce na významných výzkumných projektech v zahraničí.
„Cítíme, že pokud studujeme epilepsii, což je onemocnění především lidské, je pro nás velice důležitá spolupráce s klinickými lékaři. Je pro nás významná jejich zkušenost a potřeby. My jim zase přinášíme jiný pohled, na který oni třeba ani nemají čas,“ vysvětlil Otáhal důvody pro vznik centra. Nápad na jeho zřízení vznikl již kolem roku 2012, od roku 2015 se připravoval.
Centrum, které zkoordinuje činnost odborníků z více pracovišť, přinese podle Otáhala výhodu i zahraničním partnerům, kteří by s českými vědci a lékaři chtěli spolupracovat. Těm se lépe řeší vztah s jedním centrem, než s každou zapojenou institucí zvlášť. „Už to nese první ovoce. Byli jsme osloveni na participaci u dvou projektů,“ řekl Otáhal.
Prvním z nich je projekt na výzkum lidského mozku, organizovaný vědci z Marseille a Laussane, druhým je hledání a testování genetické léčby, které vedou badatelé z Velké Británie. Právě genetická léčba je podle odborníků velmi nadějnou cestou v léčbě epilepsie. První studie už podle Otáhala začínají. V první fázi budou odborníci lidem s epilepsií vkládat zdravý gen do malé oblasti mozku, která se později odoperuje. Otáhal se domnívá, že v případě úspěchu by užití genové terapie mohlo začít v několika letech.
Inspirací pro vznik centra bylo obdobné zařízení v německém Bonnu a pracoviště na University College of London. V Česku dosud podobné centrum nefungovalo, i když vědci z Fyziologického ústavu spolupracují s klinikami neurologie a dětské neurologie Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě. Jak uvedl Otáhal, pracoviště zapojená do projektu nechtěla vznik centra „pasovat na konkrétní finanční výzvu,“ ale vymyslet centrum tak, aby fungovalo co nejlépe.
„Stanovili jsme si určitý cíl a nechceme uhnout. Naším cílem není postavit novou budovu,“ řekl vědec. Centrum bude podle něj zpočátku fungovat „lowcostově“, zatím má finanční zázemí z projektu Strategie AV21 Kvalitní život ve zdraví i v nemoci, významnou podporu mu poskytuje 2. lékařská fakulta UK.
30.5.2018zdroj: ČTK
