České zdravotnictví, jak ho vidíte, respektive jeho slabá místa?

Myslím, že se budu opakovat v některých věcech, protože to bylo již mnohokrát řečeno, ale prostě to tak je. Pokusím se vše shrnout do stručných bodů. Samozřejmě je to financování. Pokud dáváme v České republice do zdravotnictví 7,5% HDP a chceme úroveň rakouského zdravotnictví, tak musíme dát do rozpočtu o nějaké to procento navíc.

Dále je to hra politiků se zdravotnictvím, protože zdravotnictví prostě je politický problém. Každý nemocný je potenciální volič, a těch voličů je hodně a politici samozřejmě stojí o to, aby byli zvoleni. Díky tomu se zdravotnictví stává loutkou ve hře politiků.

Za třetí je to špatně nastavený systém. Dnes jsou vedle sebe nemocnice řízené ministerstvem zdravotnictví a souběžně vedle nich existují krajské a oblastní nemocnice, které mají často různého zřizovatele. Nemocnice jsou tak řízeny rozdílně, což ve svém důsledku přináší strašné problémy.

Problémem, který se určitě zanedbal je systém vzdělávání lékařů a systém vzdělávání sester.

Další problém je síť nemocnic a jejich hierarchizace. Každá nemocnice by chtěla dělat všechno. Pokud chce být někdo zvolený např. hejtmanem či zastupitelem, pak tito politici klidně slíbí záchranu nemocnice a slíbí, že se tam budou dělat specializované výkony – např. léčit infarkty, dělat velké břišní operace apod. V dnešní době není možné, aby každý dělal všechno. Je nutné centralizovat odborné kapacity, technické zázemí a další nutné parametry.

Máme také velmi špatnou součinnost mezi primární péčí, specialisty a nemocnicemi. Mezi těmito odbornostmi je postavena hráz, která se stále zvětšuje. Problém je hlavně ve způsobu placení od pojišťoven, což vede k různým motivacím praktiků a nemocnic. Tím dochází často k přehlcování ambulancí nemocnic, kterým pak nezbývá kapacita na vážně nemocné pacienty.

Kdo by tedy podle vás tuhle situaci měl řídit nebo regulovat?

No určitě ministerstvo s kraji a zdravotními pojišťovnami. Navíc se téměř rozpadl systém prvních pomocí, kdy si pacient, pokud měl nějaký problém, zajel na pohotovost a ne rovnou do nemocnice. Domnívám se, že tento mezičlánek prostě chybí.

S čím se vy, jako primář, nejčastěji potýkáte?

Přesčasová práce lékařů. Prakticky 10 let se vědělo o tom, že bude problém s přesčasovými hodinami. Podle vyhlášky může mít lékař maximálně 416 hodin přesčasů za rok. Takže se to nyní řeší na poslední chvíli. Dále je to naprostá přehlcenost ambulantního provozu naší interny a přibývání pacientů.

Hodně se v poslední době hovoří o prevenci…

Ano, prevence je ve zdravotnictví velmi důležitá. Má smysl, pokud se dělá správně a je cílená. Například nádorová prevence. Ta je hodně důležitá. Pokud to rozdělíme, je to u mužů nádor tlustého střeva a konečníku a prostaty, u žen rakovina prsu a děložního čípku a u obou skupin rakovina kůže, která stále přibývá.

Existují různé preventivní programy. Můžete je stručně vysvětlit?

V České republice máme program na preventivní vyšetření rakoviny konečníku a tlustého střeva. V četnosti této nemoci se řadíme na první místa společně se Slovenskem a Maďarskem. Máme k tomu genetické předpoklady, špatně jíme a máme málo pohybu. Jíme příliš mnoho nasycených tuků, uzenin, málo zeleniny, málo ryb, málo vlákniny. Existuje zavedený systém preventivních prohlídek. Pacient nad 50 let se má účastnit testu na okultní krvácení do stolice. Na to v případě pozitivního výsledku navazuje kolonoskopické vyšetření. Zároveň existuje systém primární screeningové kolonoskopie u klientů nad 55 let, kam se může každý pacient přihlásit sám. Prostě zažádá třeba přes praktického lékaře o preventivní kolonoskopii. Při ní lze případné přednádorové stavy, tzv. adenomové polypy poměrně jednoduše odstranit. Tohle jsou programy nabízené státem. Ale rád bych zdůraznil, že na vyšetření by měl jít každý, komu se objeví krev ve stolici, aby se zjistilo odkud. Dalším příznakem nádoru mohou být také například náhlé změny ve vyprazdňovacích zvyklostech.

Také se zvyšuje výskyt rakoviny prostaty. Je to něco přes 8000 případů ročně, to je opravdu hodně. Muži také chodí na preventivní prohlídky k urologovi anebo se při vyšetření krve zjišťuje PSA (prostatický antigen), ten pokud je zvýšený, tak navazují další ultrazvuková vyšetření a případně biopsie prostaty.

To jsou nabízené programy pro muže. Jaké existují programy pro ženy?

Pro ženy je to systém screenengových vyšetření. Mamografie, případně sonografické vyšetření na detekci karcinomu prsu. Existuje však také, a to bych rád zdůraznil, genetické vyšetření, které umí s vysokou pravděpodobností zjistit, že se u ženy vyvine rakovina prsu. Mohou se provést určité preventivní operace. Udělala to například Angelina Jolie. Zjistili jí geneticky vysoce nebezpečnou abnormitu v genech a řekli ze to neumějí “uhlídat” a že brzy bude mít s obrovskou pravděpodobností rakovinu prsu. Zároveň byl vysoký výskyt rakoviny prsu v její rodině. Ona si pak nechala udělat preventivní operaci. I to je způsob prevence, který lze v dnešní době aplikovat. V neposlední řadě se stále nesmí podceňovat samovyšetřování prsů. U žen jsou také velmi důležité preventivní gynekologické prohlídky zvláště děložního čípku. V posledních letech se dokonce zavedl do praxe systém očkování “proti rakovině děložního čípku”. Což může realizovat či poradit každý gynekolog.

Stále zmiňujeme genetická vyšetření. Jak ho lze podstoupit a kdo to platí?

Genetická vyšetření dělají genetické laboratoře. Pokud jste v rizikové skupině a máte vysokou pravděpodobnost, že budete mít rakovinu, může vás tam nemocnice či praktik vyslat a to je částečně placeno z veřejného zdravotnictví. Jinak si genetické vyšetření platí každý sám. Ale podle mě je to dobrá investice. V prevenci nádorů je to ohromný kvalitativní posun možností medicíny. Já bych lidem doporučil, aby uvažovali. Pokud ví nebo zjistí, že v jejich rodině se u nejbližších příbuzných objevuje rakovina jakéhokoliv typu často, doporučuji, aby tento preventivní krok udělali. V případě pozitivního genetického výsledku jsou pak pacienti zařazování do dispenzárních programů a pravidelně kontrolováni. Pokud si nevědí rady, mohou navštívit klinického genetika.

A co rakovina kůže?

Začali jsme jezdit do exotických zemí a trávíme hodně času na slunci. To přináší také rakovinu kůže, jejíž četnost se také v naší zemi zvyšuje. Navíc se jedná o biologicky velmi aktivní nádor, který se v případě pozdního zachycení obtížně léčí. Tady může částečně prevenci provádět každý sám. Na sluníčku pobývat přiměřenou dobu, chránit tělo příslušnými krémy a hlavně se člověk může sám prohlédnout. Pokud se mu objeví nějaké znaménko, piha a ta se začne měnit, svědit, krvácet, určitě byl měl navštívit lékaře.

Vy jste často zmiňován a citován v souvislosti s Lynchovým syndromem. Jak postupovat pokud se objeví? Nebo jak ho poznám?

Pokud se syndrom prokáže, to znamená, že daný člověk má geny, které zvyšují pravděpodobnost výskytu rakoviny, měl by si nechat udělat sám preventivní vyšetření spojená s nejčastějšími vyskytujícími se formami rakoviny. A to hlavně kolonoskopii. Ale také gynekologické vyšetření, urologické a neurologické. Měl by být v dispenzárním programu péče už od 25 let. Nyní jsou preventivní programy nastaveny od 50 let. Zároveň by bylo dobré, aby se bezprostředně blízcí příbuzní nechali také vyšetřit, zda nejsou také nositeli tohoto genu. Zda máte Lynchův syndrom nepoznáte. Musíte jít na genetické vyšetření. Doporučuji, pokud zjistíte, že tatínek má rakovinu, dědeček má rakovinu apod., prostě mezi blízkými příbuznými se toto onemocnění vyskytuje často, opravdu na vyšetření jít. Jakmile někdo z rodiny je nositelem, měli by se nechat vyšetřit i ostatní přímí příbuzní, aby se případně syndrom vyloučil nebo byla nastavena preventivní opatření, tak aby se rakovině mohlo předejít nebo ji včas řešit.

Změníme trochu téma. Prevencí určitě je i zdravý životní styl, ke kterému patří také zdravá strava. Jak správně zdravě jíst?

V krásné české pohádce Sůl nad zlato vaří pan Werich s panem Burianem a při dávkování Burian říká přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně. Takto bych to viděl. Přiměřeně. Určitě je rozdíl u zdravých lidí a u nemocných pacientů, kteří musí mít upravený jídelníček. V rámci prevence zdravý životní styl a jídlo má smysl a význam. Asi nejzdravější strava je středomořská – olivový olej, ryby, zelenina. Ve Francii se například zjistilo, že na jihu je méně infarktů i díky tomu, že oni popíjí od rána vínko. To má různé antioxidantní a jiné před infarktem preventivní látky. Ale zároveň se zjistilo, že mají největší výskyt cirhózy jater. Takže přiměřeně. Žádné extrémy. Je ale evidentní, že u nás jíme velké množství živočišných tuků, oproti tomu jíme málo ovoce a zeleniny, málo vlákniny a málo ryb. Hodně se u nás pije pivo, kdy se ukázalo, že má pravděpodobně vliv na vznik rakoviny konečníku.

Je možné si běžným jídlem i ublížit?

Určitě ano a málo kdo si to uvědomuje. Například v létě všichni rádi grilujeme. Gril, maso, pivo, vínko. Člověk si ale musí dávat pozor na to, aby hodně pil nealkoholické nápoje, normální tekutiny. Pokud to neudělá, zahustí se mu krev a špatně se mu mohou prokrvovat vnitřní orgány To vede často k velmi nebezpečnému zánětu slinivky břišní – u nás na interně to vidíme velmi často. Obecně pijeme málo tekutin. Nikde na světě se snad nepije pivo nebo víno na žízeň. Na žízeň se používá voda. Pivo a víno je pro lidi v jiných zemích pochutina a velmi často se voda k alkoholu servíruje automaticky. Akutní zánět slinivky si tedy můžete přivodit velmi snadno. Léčba tohoto zánětu je v těžkých případech obtížná a má často i neblahé následky.

Dotaz na závěr. Jak relaxujete?

Sportem a čtením a uměním. To jsou věci, které odvádějí moje myšlenky a čistí mi hlavu.

11.2.2015

Text: Jana Jabůrková
Foto: Jana Jabůrková, Jiří Turek

Další články

Na přehled všech rozhovorů