Rozhovor s docentem Vladimírem Koblížkem, přednostou Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Pane docente, v rámci pilotního projektu hledáte pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí. Pokud bude projekt úspěšný, jaký to bude mít přínos pro pacienty a jak se bude pokračovat po skončení projektu?
Chronická obstrukční plicní nemoc (zkráceně CHOPN) je velmi častou chorobou. Většina nemocných se o ní však dozví, až v pokročilém stadiu. V ČR se s CHOPN léčí přibližně 290 000 pacientů. O své nemoci neví dalších 300 000-500 000 osob. Při tom víme, že tito lidé, co chorobu mají a nevědí o ní, mají prokazatelně vyšší rizika vzniku komplikací jako například akutního přijetí do nemocnice či smrti.
Podstatou CHOPN je poškození a trvalý rozpad plicních sklípků spolu s poškozením průchodnosti malých průdušinek. Vznik a progresivní rozvoj CHOPN přímo souvisí se škodlivými nečistotami ve vdechovaném vzduchu. Dle mezinárodních autorit je prokázáno, že CHOPN je preventabilní a léčitelná. Nejdůležitější je rychlá eliminace všech inhalačních rizik (okamžité ukončení kouření, změna práce, přestěhování se do jiné části města, používání speciálních ochranných pomůcek) a moderní inhalační léky spolu se změnou životního stylu (každodenní chůze minimálně 6.000 kroků) a očkováním. Včasnou léčbou můžeme odstranit ty nejzávažnější projevy choroby, zlepšit stav nemocných, snížit rizika jejich přijetí do nemocnice a dle analýzy všech dostupných dat velmi pravděpodobně i redukovat rizika úmrtí.
Léčba pokročilé CHOPN je velmi drahá, a ne vždy dostatečně účinná. Naproti tomu časné formy CHOPN jsou spojeny s větší nadějí pro pacienty a menší cenou léčby. Nejdůležitější je spolupráce pacientů a jejich pochopení toho, co musí udělat, aby další negativní vývoj nemoci co nejvíce zpomalili.
Protože se CHOPN vyvíjí pomalu a postupně (v řádu 20-30 let), je na místě se snažit najít pacienty včas, v době, kdy většina plíce je ještě v pořádku. Navíc (jak je uvedeno výše) takové (nově nalezené) pacienty většinou není třeba léčit nějak zvlášť draze.
Navíc samotné hledání nových pacientů není (na rozdíl od jiných chorob) provázeno nějakými bolestivými či finančně nákladnými testy – stačí analýza funkcí plic během klidného a usilovného dýchání a pečlivý rozhovor s lékařem.
Hlavním přínosem časného vyhledání nemocných s CHOPN je tedy nalézt pacienty včas a u těchto osob se maximálně snažit o efektivní léčbu s cílem změnit průběh (neboli příznivě modifikovat) jejich nemoci.
Pokud se nám během pilotního projektu podaří najít dostatek nových, dosud nepoznaných pacientů a pokud většině z nich účinně zredukujeme rizika další progrese choroby, budeme to považovat za úspěch. Následně bude vytipována ta nejvíce riziková populace a na ní plánujeme cílit případný budoucí celostátní program.
Jakým způsobem budete pacienty hledat?
Jako rizikové pacienty vidíme osoby A) s pocitem nedostatku dechu při chůzi do druhého patra, B) osoby věku 40 let a více, C) osoby s historií 10 let kouření (i přesto, že již nyní nekouří). Tyto nemocné pošlou jejich praktičtí lékaři ke svému nejbližšímu pneumologovi. Ten pak pomocí rozhovoru s pacientem a několika testů vyšetřujících funkce plic a dýchacích cest určí, zda je riziková osoba zcela v pořádku, či nikoliv. Žádné z vyšetření není bolestivé.
Jaké jsou první příznaky nemoci, kterých by si měl pacient všímat?
Hlavní je obtížné dýchání při běžné fyzické zátěži, zejména pokud je daný člověk současným či bývalým kuřákem. Někdy může být kašel, případně vykašlávání hlenů (není to však podmínka).
Může nemoc dostat i nekuřák? Jsou jiné rizikové faktory než kouření?
Ano. Někdy stačí, aby člověk dlouhodobě vdechoval škodlivý vzduch doma či v práci, pokud jeho životní partner či spolupracovníci kouří (tzv. pasivní kouření). Případně dochází ke vzniku CHOPN u nemocných s dlouhodobým vdechováním škodlivin z pracovního prostředí (továrny, práce v zemědělství) nebo ze životního prostředí (obyvatelé velkých měst, blízko silnic s transitní automobilovou dopravou). Existují i další rizika mimo civilizaci.
13.12.2018
