S prof. MUDr. Janou Skřičkovou CSc. z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno a LF MU, jsme mluvili o problematice nádorů plic a možném zavedení screeningu karcinomu plic u rizikových skupin populace do české praxe.
Karcinom plic se týká většinou kuřáků, ale nevyhýbá se ani nekuřákům. Jaké další faktory jsou silně rizikové? Jde např. o bydlení v oblasti se znečištěným ovzduším?
Jednoznačný rizikový faktor vzniku karcinomu plic je kouření a zdůrazňuji, že i pasivní forma kouření. Mezi další rizikové faktory patří expozice profesionálním karcinogenům, jako jsou například radioaktivní látky, ionizující záření nebo azbest. Existuje také určitá rodinná predispozice, uplatňuje se znečistění ovzduší a zjizvení plicní tkáně předchozím onemocněním, například opakovanými záněty nebo prodělanou tuberkulózou. Rakovina plic také vzniká často v terénu idiopatické plicní fibrózy.
Jak snížit riziko karcinomu plic kromě toho, že nekouřím?
To bohužel nelze. Samozřejmě důležitý je zdravý životní styl, pohyb, nekouřit. Také nadměrná konzumace alkoholu může vést k rozvoji některých nádorů.
Jakou roli zde hraje genetika, např. opakovaný výskyt rakoviny plic v rodině?
Jednoznačné genetické vazby u tohoto onemocnění prokázány nebyly. Ale určitá rodinná predispozice se jistě uplatňuje – pokud rodina má velmi podobný způsob života, pak se může projevit vznik podobných onkologických onemocnění.
Rakovina plic se vyznačuje tím, že v raných stádiích, kdy ji lze ještě úspěšně vyléčit, se příliš neprojevuje a přijde se na ni, až když je pozdě. Lze přece jen vyjmenovat určité příznaky, které by neměli lidé podceňovat?
Jsou příznaky, které upozorňují na to, že člověk může mít rakovinu plic. Bohužel, v okamžiku, kdy se příznaky objeví, jedná se v 90 % o pokročilé onemocnění, které už nelze léčit operací, což je jediný způsob léčby, který vede k vyléčení. Z těch příznaků je to nejčastěji kašel, dušnost, bolest na hrudníku nebo vykašlávání krve. Může se objevit i chrapot, který bývá způsoben tím, že rostoucí nádor poškodí nerv, který inervuje hlasivky. Pak jsou samozřejmě celkové příznaky, které jsou u celé řady nádorů, jako váhový úbytek, slabost, nechutenství, paraneoplastické příznaky (pozn. vzdálené projevy, které nejsou způsobeny přímou invazí primárního tumoru nebo metastáz), horečka.
Co si slibujete od zavedení nového screeningu včasného záchytu karcinomu plic? Očekáváte dramatické zvýšení časných záchytů tohoto onemocnění?
V současné době je zachyceno v České republice ve stadiu, kdy nelze nabídnout léčbu, která by vedla k vyléčení, čili ve stadiu inoperabilním, kolem 80 % pacientů. Ve stadiu, které lze léčit, je to do 20 % pacientů. Pokud se toto vyhledávání v rizikových skupinách podaří do České republiky zavést, očekáváme, že se zvýší počet pacientů, jejichž onemocnění je v nízkém stádiu a lze je léčit. V důsledku by to tedy znamenalo, že se významně sníží počet úmrtí na karcinom plic. Tam, kde byl zaveden screening karcinomu plic, je záchyt stadií I až II, což jsou nízká klinická stadia vhodná k operaci, 70 – 80 %. V běžné reálné praxi je to 15 – 20 %, čili ten rozdíl je opravdu velký.
18.9.2020
