Jaké změny se chystají ve veřejném zdravotním pojištění? Hovořili jsme o nich s poradcem ministra financí pro zdravotnictví Martinem Šamajem.
Ministerstvo financí (MF) údajně připravuje návrh na zvýšení sazby zdravotního pojištění pro osoby, které se neúčastnily preventivních prohlídek. Co by takový krok přinesl pozitivního a jak by se sazby zvýšily?
V současnosti je předčasné hovořit o konkrétním návrhu s konkrétními parametry, možnost zvýšení sazeb zdravotního pojištění je aktuálně ve fázi odborné diskuze. Sazby zdravotního pojištění jsou aktuálně pevně stanovené a nemají žádný vliv na chování pojištěnce k jeho zdraví. Jednoznačně lze doložit skutečnost, že výdaje s poskytováním zdravotní péče rostou s pozdním zachycením nemoci při nevyužívání preventivních prohlídek a/nebo dochází k čerpání zdravotních služeb u vybraných pojištěnců s nesprávným chováním k jejich zdraví.
S odbornou veřejností mapujeme kritéria nevhodného chování vůči svému zdraví, která musí být jasně identifikovatelná. Zároveň realizujeme odbornou diskuzi k tématu nedostatečné podpory svého zdraví a připravujeme rozsahy preventivních prohlídek, které mají zásadní vliv na zdraví občana a zdravotnický systém. V rámci předkládaných modelací lze očekávat růst výnosů v systému veřejného zdravotního pojištění v řádech jednotek miliard.
Dále se na MF připravuje propojení dat zdravotních pojišťoven a České správy sociálního zabezpečení týkajících se nemocenské. Jaký je důvod tohoto propojení?
Přiznání pracovní neschopnosti je nedílnou součástí léčebného procesu a následně se stává podkladem pro částečnou úhradu ušlého příjmu z výdělečné činnosti za dobu pracovní neschopnosti. Předřazování sociálního aspektu nemocenského pojištění před základní účel, tj. zlepšit zdravotní stav obyvatelstva, a tak zajistit práceschopnost občanů může vést ke zneužívání nemocenských dávek.
Z nemocenského pojištění jsou poskytovány nemocenské dávky, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (poslední dvě mají charakter sociálních dávek). Aktuální stav vykazuje negativní rysy, kdy nositel nemocenského pojištění (Česká správa sociálního zabezpečení) nemá prostředky k pozitivnímu ovlivňování chování lékaře v systému nemocenského pojištění, nedisponuje dostatečným množstvím údajů o zdravotním stavu pojištěnce.
Lékař vystavující nemocenské dávky není vůbec motivován k efektivnímu chování v systému nemocenského pojištění. Zároveň lze předpokládat jistou míru zneužívání nemocenských dávek jako sociálního systému a to v situacích: ztráty zaměstnání, sezonní práce a kompenzačních mechanismů, případně i samotné iniciativy zaměstnavatelů, kteří mají ekonomické problémy a/nebo řešení problematiky, tzv. ,,útěku do nemoci“. To může mít za následek prodlužování délky pracovní neschopnosti, vysokou četnost pracovní neschopnosti., zvyšování nákladů na výplatu nemocenských dávek a snižování příjmů systému sociálního, zdravotního a nemocenského pojištění. Z analýz je zřejmé, že aktuální trendy pracovní neschopnosti mají negativní společenský dopad ve výši desítek miliard.
Uvedené informační propojení zdravotního a nemocenského pojištění má pozitivní vliv na instituce jako jsou zdravotní pojišťovny a Česká správa sociálního zabezpečení. Pozitivní efekty lze vnímat i na národní úrovni, a to v identifikaci celkových nákladů na čerpání nemoci vzhledem k přiřazení nákladového indexu nemocenského pojištění k již sledovaným nákladům na uhrazenou zdravotní péči.
Pozitivní vliv datového propojení mezi institucemi jako je ČSSZ a ZP je zřejmý. Zdravotní pojišťovny budou mít vstupní informace o čerpání nemocenského pojištění a budou moci sledovat vazbu na čerpání zdravotních služeb s porovnáváním a identifikací mimořádných vlivů (např. útěky do nemoci, sezonní práce u zaměstnavatelů a čerpání nemocenských dávek aj.). ČSSZ bude mít k dispozici individuální možnost náhledu na čerpání zdravotní péče u rozhodování o přiřazení invalidního důchodu aj. činností, kdy posudkový lékař pracuje s omezeným množstvím informací.
Od kdy by výše uvedené změny mohly platit?
K uvedenému vznikla pracovní skupina a informační propojení je zájem realizovat nejpozději do 2 let. Aktuálně analyzujeme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví technické a legislativní požadavky.
25.5.2023
Text: Ondřej Zavadil
