Rozhovor s Kamilem Doleželem, předsedou představenstva Asociace laboratoří QualityLab.
Jak hodnotíte výsledky dohodovacího řízení o úhradách na rok 2020 pro segment laboratoří?
Jsem velice rád, že se obdobně jako v loňském roce podařilo najít shodu mezi zástupci poskytovatelů a zdravotními pojišťovnami. Vítám, že se i pro rok 2020 zachovají nové parametry, které jsme dohodli v loňském roce. Tím je např. úhrada vybraných výkonů nad rámec průměru na jednoho unikátního pojištěnce a minimální hodnota bodu, kterou se zároveň podařilo rozšířit i pro odbornost laboratorní genetiky, i když s nižším procentem. Dodávám však, že limitaci úhrady na základě počtu ošetřených pojištěnců a úhrady zaplacené v referenčním období (dva roky nazpět) bez vazby na skutečný objem poskytnuté péče považuji za velmi problematickou. Věřím, že se v příštích letech podaří dohodnout úpravu systému plateb od zdravotních pojišťoven tak, aby úhrada reflektovala skutečné množství a objem realizovaných laboratorních vyšetření.
Bude růst úhrad dostatečný pro navýšení mezd pracovníků v laboratorním segmentu?
Odpověď není jednoznačná. Vezmeme-li v potaz nejnižší nezaměstnanost v celé střední Evropě a samotný fakt nedostatku zdravotního personálu, je otázka dostatečného navýšení úhrad pro pokrytí nárůstu mezd v laboratorním segmentu komplexnějším problémem. Řada laboratoří se s touto problematikou potýká dlouhou dobu a řeší ji nejenom nárůstem mezd, ale přípravou řady dalších benefitů, služeb, které mohou podpořit stabilitu a loajalitu zaměstnance. V každém případě, růst úhrad na příští rok zcela jistě nepokryje potřeby mzdových nároků tak, aby dorovnal hladinu mezd s jinými segmenty ve zdravotnictví. Bude nutné hledat další zdroje/úspory v systému.
Jaký dopad bude mít dohoda v laboratorním segmentu na pacienta/pojištěnce? Pocítí nějaké zlepšení, ať už v oblasti kvality, či dostupnosti?
Kvalita většiny laboratoří v České republice je na velmi vysoké úrovni, jelikož již od roku 2013 zdravotní pojišťovny v úhradách zohledňují akreditaci ČSN ISO 15189 či audit NASKL II. Pro laboratoře bez akreditace nebo auditu je výchozí cena za laboratorní služby nižší o 45 %. Laboratoře mají díky tomu nepochybně náskok v porovnání s ostatními segmenty z hlediska zajištění maximální kvality a bezpečnosti poskytovaných služeb pro pacienty.
Máte konkrétní plány do budoucnosti?
Prostor pro vylepšení českého zdravotnictví do dalších let spatřuji v oblasti e-health, zejména pak v elektronické výměně dat. U laboratoří jde hlavně o elektronickou výměnu žádanek na vyšetření, což by znamenalo přínos pro indikující lékaře a laboratoře v podobě snížení administrativní zátěže. Zdravotním pojišťovnám by to přineslo rozšířené možnosti a vyšší efektivnost kontrol. V rámci Asociace laboratoří QualityLab jsme připravili koncepci elektronické žádanky a ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR pracujeme na pilotním projektu. Věříme, že parametr elektronizace bude součástí úhradových mechanismů již v dalších letech. Současně budeme usilovat o podporu zvýšených úhrad v případě prokázání kvality poskytované péče na bázi měřitelných parametrů ze strany té, či oné laboratoře.
Odbory a některé organizace zastupující poskytovatele tvrdí, že zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jsou vysoké a měly by se asi z poloviny rozpustit, zejména pak do nemocnic, následné péče a domácí péče. Jaký je Váš názor?
Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Obdobně jako v posledních třech letech bude i v letošním roce celková bilance příjmů a výdajů zdravotních pojišťoven kladná, a dojde tak k navýšení jejich finančních zůstatků. Aktuálně se pohybují přibližně na úrovni výdajů na zdravotní péči na jeden až dva měsíce podle pojišťovny. Systém je sice koncipován jako průběžný, nicméně i tak považuji za správné, že zdravotní pojišťovny v období hospodářského růstu tvoří určité rezervy na „horší časy“. Vzhledem ke stárnutí populace a novým technologiím, umožňujícím rychlejší a účinnější diagnostiku i samotnou léčbu, lze očekávat, že výdaje na zdravotní péči bude nutné navyšovat i v dalších letech bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci. Domnívám se, že dříve nebo později se systém poskytování zdravotní péče nevyhne určité formě komplexní restrukturalizace, a to i z pohledu finančních zdrojů a jejich směřování.
6.8.2019
