Řadu let se v ČR hovoří o reformě psychiatrické péče. Proč je tato reforma zapotřebí?
Dle nejnovějšího výzkumu Národního ústavu duševního zdraví zažil v roce 2017 duševní onemocnění každý pátý Čech. Jakékoli odborné pomoci se však nedostalo ani polovině z nich. Zátěž způsobená duševními onemocněními zároveň neustále narůstá, jsou např. nejrychleji rostoucí příčinou přiznání invalidních důchodů. Tento trend pozorujeme v celé Evropě a podobně jako Evropská unie, Světová banka nebo Světová zdravotnická organizace se na něj snažíme adekvátně zareagovat.
Zatímco v mnoha evropských zemích došlo ke strukturálním reformám systému poskytování psychiatrické péče, v České republice byl od 90. let 20. století pouze vylepšován současný model poskytování péče s těžištěm ve velkých psychiatrických nemocnicích.
Jaké jsou hlavní problémy psychiatrické péče u nás?
Česká psychiatrie trpí podfinancovaností, nedostatkem koordinace služeb, těžištěm péče ve velkých institucích a omezeným rozvojem ambulantních a dalších služeb v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním. Dalším problémem je absence služeb včasné detekce a intervence, kdy je duševní onemocnění často diagnostikováno velmi pozdě a výsledky léčby jsou poté omezené. V České republice máme obecně nízkou zdravotní gramotnost a míru prevence v této oblasti a naopak vysokou míru stigmatizace a diskriminace lidí trpících duševním onemocněním. Limitujícím faktorem pro dobrou kvalitu psychiatrických služeb jsou také lidské zdroje. Obor psychiatrie není dostatečně atraktivní ze strany lékařů ani středního zdravotnického personálu a dalších profesí.
Jaké jsou představy/vize řešení v rámci reformy? Co nového přinese?
Reforma psychiatrické péče a obecně péče o duševní zdraví je dlouhodobý proces, který bude probíhat 15 – 20 let a i poté bude potřeba flexibilně jeho fungování upravovat v souvislosti s vývojem společnosti a potřebami duševně nemocných. K zahájení tohoto procesu Česká republika obdržela finanční podporu z Evropských investičních fondů v hodnotě 1 mld. korun. V rámci této dotace byly vytvořeny systémové změnové projekty, které budou ukončeny v roce 2022. Tyto projekty však slouží pouze k započetí změn, nastavení procesů a pilotnímu testování nových forem péče. Další změny už bude MZ ve spolupráci s odborníky, ostatními resorty a stakeholdery realizovat samo. Výsledkem by měla být koordinovaná síť služeb pro duševně nemocné na úrovni krajů, která bude schopna poskytnout komplexní péči s ošetřením všech jejich potřeb. Péče bude kvalitní, založená na kontrolovatelných standardech. Bude posílena primární péče (tedy spolupráce s praktickými lékaři), ambulantní specialisté a vytvořena síť multidisciplinárních týmů (CDZ) pro závažné duševní onemocnění. Akutní péče bude dostupná a provázaná se somatickou péčí. Následná lůžková péče bude vysoce specializovaná (např. poruchy příjmu potravy, závislosti, ochranné léčby) a maximum nemocných bude doléčeno v domácím prostředí. Sociální a zdravotní služby budou efektivně spolupracovat a k tomu bude adaptováno financování i legislativa. Vzdělávání bude odpovídat tomuto novému modelu a bude nastaveno dle potřeb v systému péče.
S kým Ministerstvo zdravotnictví(MZ) na reformě spolupracuje?
Ve Výkonném výboru reformy, což je hlavní koordinační a exekutivní orgán, jsou zastoupeni gestoři jednotlivých projektů reformy, zástupci MZ (vedoucí oddělení koncepcí a strategií, ředitel odboru přímo řízených organizací, poradce náměstka pro zdravotní péči), zástupci Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Svazu zaměstnaneckých pojišťoven, Asociace krajů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Národního ústavu duševního zdraví, Psychiatrické společnosti ČLS JEP, uživatelů.
Odborná rada, jako poradní orgán reformy jmenovaný ministrem zdravotnictví se skládá ze zástupců za klinické psychology, denní stacionáře, za pedopsychiatrii, adiktologii, akutní a následnou lůžkovou péči, NÚDZ, za rodiče a uživatele, poskytovatelé sociálních služeb, psychiatrické ambulance.
Spolu s Psychiatrickou společností ČLS JEP, která je garantem Reformy psychiatrické péče významnou pomoc v reformě poskytuje nově zřízená Platforma pro transformaci, sdružující zejména poskytovatele sociálních služeb a zástupce uživatelů a rodinných příslušníků. Na krajích jsou ustanoveny koordinační skupiny, kde jsou zapojeni zástupci zdravotních a sociálních odborů kraje.
Jak konkrétně se projeví změny například pro ambulantní pacienty?
U ambulantních služeb očekáváme výrazné zkrácení čekacích dob (včetně možnosti akutního ošetření) a zajištění komplexní péče, včetně péče psychologické, domácích návštěv a propojení na služby sociální rehabilitace, služby bydlení a zaměstnávání.
MUDr. Dita Protopopová, Ph.D.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
15.6.2018
