Výkonnému řediteli Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), Stanislavu Fialovi, jsme položili několik otázek k právě proběhlému dohodovacímu řízení se zdravotními pojišťovnami.
Můžete potvrdit, že AČMN hlasovala proti dohodě se zdravotními pojišťovnami v segmentu akutní i následné lůžkové péče?
AČMN nehlasovala proti dohodě, ale proti návrhům zdravotních pojišťoven, jejíž podstatou bylo zvýšení úhrad akutní péče v roce 2020 jen o 5,5 % a jen o 5 % u následné péče. Při očekávané nejméně 2,5 % inflaci by šlo o reálné zvýšení jen o 2,5 % resp. 3 %. Hlasovala i proti návrhům Asociace nemocnic ČR, které zdravotním pojišťovnám vyšly vstříc.
S čím AČMN vstupovala do dohodovacího řízení?
AČMN požadovala v akutní péči dorovnání inflace (2,5 %), zdroje na nejméně 10 % zvýšení mezd (6,5 % zvýšení úhrad) a nejméně 3 % na minimální opravy a údržbu vybavení. Celkem tedy pro rok 2020 zvýšení úhrad o 12 % proti roku 2019. Uvedené 10 % zvýšení mezd AČMN považuje za nezbytné k zabránění dalšího rozšiřování personální krize, která postupně zasahuje všechny regionální nemocnice.
Jaké byly požadavky Asociace v následné péči?
Zde požadovala zvýšení úhrad zdravotních pojišťoven o 1 000 Kč za jeden ošetřovací den. Požadavek vzešel z rozsáhlé analýzy nákladových dat z 61 zařízení s téměř 9 000 lůžek, která ukázala, že zdravotní pojišťovny platí za jeden ošetřovací den cca o 1 000 Kč méně, než jsou nezbytné náklady zařízení následné péče (výsledky analýzy viz www.acmn.cz). O tom zdravotní pojišťovny odmítly vůbec diskutovat.
Jaký bude další postup? Nyní se předpokládá, že návrh, který AČMN nepodpořila, Ministerstvo zdravotnictví vtělí do tzv. úhradové vyhlášky.
Pokud výše úhrad stanovená úhradovou vyhláškou povede v regionálních nemocnicích k problémům vzniklých z nízkých úhrad zdravotních pojišťoven, odpovědnost ponese Ministerstvo zdravotnictví.
28.6.2019
